Poraďte si sami

V České republice se množí případy lidí, kteří mají příznaky napadení koronavirem a jak vidno, nikde nejsou schopní sehnat otestování ani další péči. V případě, že se jedinec vypořádává s virovou infekcí bez života ohrožujícího stavu, může se skutečně z nákazy vyležet bez pomoci, protože léky neexistují stejně jako na chřipku. Tělo bojuje s virem samo a lékaři mohou jen tiše přihlížet. Jsou i případy, kdy lékaři neurčili správnou diagnózu.

Teprve v situaci, kdy se stav začne dramaticky zhoršovat, existuje tísňová linka a pak následuje odborná zdravotní pomoc v podobě napojení na ventilátor, kyslík nebo mimotělní oběh. I v těchto případech lékaři více méně s podporou přístrojů čekají na to, jak se pacient s virovou infekcí vypořádá sám , případně s technickou pomocí přístrojů a případně tišícími prostředky, které jsou na lékařský předpis.

Hysterie způsobená v Evropě je daná alarmujícím šířením viru. Existují názory i takové, že ochrana seniorů je tím prioritním krokem, protože jejich obranný systém je velmi slabý, a proto jejich izolace má veliký význam. Naproti tomu populace mladých lidí s malými, či většími obtížemi může nákazu přečkat bez toho, aby jim v domácí léčbě k uzdravení asistoval, už tak přetížení zdravotnický personál.

Rychlotestování je pro vybrané skupiny záchranářů a teprve při závažných stavech pro lidi z ulice.  

Na nošení roušek je mnoho názorů. Obecně platí to, že riziko nakažení zdravých jedinců se sníží, ale ochrana spočívá v užití odpovídajícího respirátoru, rukavic a obleku, nebo absolutní izolace, která je v našich podmínkách velmi problematická. 

Na místě je jistě ohleduplnost, toto slovo by si Češi mohli alespoň na nějaký čas zapamatovat.

OHLEDUPLNOST


Průřez rozhovoru s Janem Pačese – molekulární genetik a bioinformatik z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR.

Lidé bez příznaků mohou mimo pozornost zdravotníků virus přenášet velmi dlouho. U každého člověka se přitom může koronavirus projevovat jinak. Zvýšená opatrnost je proto namístě. Inspirovat se Evropa měla i u států, které mají zkušenost s nákazou SARS a které jednaly rychle, říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Jan Pačes – molekulární genetik a bioinformatik z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR.

Podle studie na 60 pacientech má člověk nejvyšší hladinu viru ve sliznicích – bohužel – před tím, než se u něj projeví příznaky.

Viry to mají jednodušší než bakterie, protože virus se schová dovnitř buňky – respektive infikuje buňky – tudíž se vlastně v oběhovém systému tolik nepohybuje. Teprve když buňky začnou praskat a vypouští ho dál, tak je k dispozici pro imunitní odpověď.

Když vznikne rovnováha – z viru se stane endemický virus, který je v populaci normálně přítomen. Takové koronaviry člověk běžně má. Například to, čemu se říká rýma, to způsobují také některé druhy koronavirů. Nemáme s tím žádný problém a náš imunitní aparát je na ně zvyklý.

Je jisté, že s tím svět bude bojovat do léta. V Číně trval náběh měsíce a další tři měsíce nákaza odchází. To už je skoro půl roku. Z toho můžeme usoudit, že to takhle bude i v Evropě. Evropské země však situaci nezvládají tak jako asijské. Ty jsou i po zkušenosti se SARS víc připravené – jak z hlediska vlády, zdravotnictví, tak z hlediska ukázněnosti lidí. Počty nakažených v Číně jsou sice hrozivé, ale celkem mají nakažených 50 lidí na jeden milion obyvatel, Itálie jich má už dnes 500. Rozdíl je patrný zejména při sledování provincie Chu-pej s městem Wu-chan a zbytku Číny,

zdroj: Seznam Zprávy