Karlovarské listy

Výlet, Anežský klášter

Za podpory Karlovarského kraje se ve středu uskutečnil výlet do Prahy. Padesát devět senioru se sešlo u tržnice, kde nastoupili do přistavěného autobusu a řidič vyjel přesně v sedm hodin směr Praha.

Při cestě vedoucí zájezdu dávala instrukce. V deset hodin byla plánována návštěva Alžbětinského kláštera, oběd o půl jedné tradičně v restauraci na Mělnické a nakonec Národní muzeum  s expozicí Egypt – králové slunce. Než se dojelo do Prahy, tak řidič zastavil na benzínové pumpě, aby se mohli senioři protáhnout a odskočit na toaletu. Pak už se pokračovalo do Prahy. Čtyři sta metrů od Anežského kláštera řidič zastavil a senioři vystoupili. Senioři došli ke klášteru, kde chvíli čekali než se otevřou dveře. V deset hodin vedoucí zájezdu paní Jana šla koupit vstupenky. Průvodkyně si vzala první polovinu účastníků a druhou polovinu si převzal mladý průvodce. V klášteře je mnoho hodně nádherných obrazů a sošek, které něco znamenají a mají svůj osobitý příběh.

 

Obrázek č. 1 – Rám obrazu Madony svatovítské 

Rám zdobí dvanáct medailonů. V rozích rámu přidržují andělé nápisové pásky s textem mariánského hymnu „Regina coeli…“. Na horní liště je vyobrazena dvojice svatých Janů – sv. Jan Evangelista a sv. Jan Křtitel. Na levé liště vidíme vyobrazení zemských patronů sv. Václava a sv. Zikmunda, na pravé sv. Víta a sv. Vojtěcha. Na spodní liště jsou medailony se sv. Prokopem a s klečicím církevním hodnostářem s mitrou na hlavě, ale bez berly a pallia což zpochybňuje tradiční donací pražským arcibiskupem Janem z Jenštejna.

Tento rám pochází z Katedrály sv. Víta v Praze. Později sbírka J. Hellicha a muzeum hlavní Prahy.

Dále obrázek č. 2 – Madona z Konopiště 

Typ kojící Madony má svou dlouhou tradici, sahající až do raně křesťanského období. Madona z Konopiště představuje vynikající ukázku pražského sochařství šedesátých let čtrnáctého století, pro které byl charakteristický živý pohyb a měkká modelace tvarů.

Původní provenience neznámá, později v kostele sv. Jakuba ve Chvojně u Benešova.

Po nádherné prohlídce si průvodci skupinky vyměnili a pokračovalo se v další prohlídce a to Barokní stavby kláštera. Anežský klášter prošel mnoha změnami a zásahy, včetně renesančních a barokních úprav. Anežský klášter byl založen v letech 1233 – 1234 Anežkou Přemyslovnou a králem Václavem I. Anežka se pak stala první jeho abatyši. Od roku 1978 je národní kulturní památkou.

Obrázek č.3 – Náhrobní deska královny Kunhuty Uherské

Mezi nejvzácnější náhrobky v Anežčině klášteře patří tento náhrobek Přemyslovy manželky královny Kunhuty Uherské. Byla dcerou Rastislava Mačevského a uherské princezny Anny z rodů Arpádovců  a roku 1261 se stala druhou manželkou krále Přemysla Otakara II. S nim měla čtyři děti. Zbraslavská kronika uvádí, že zemřela v roce 9. září 1285 a byla uložena na Františku. Zde se našel královnin náhrobek z něhož se zachovaly tři části, objevené v letech 1901 – 1902 ve svatyni Salvátora. Část náhrobku byla zazděna ve špaletě severního portálu svatyně, další části byly objeveny v základech oltáře Spasitele. Bylo možné přes fragmentární stav rekonstruovat původní podobu náhrobku.

Praha, klášter sv. Anežky, svatyně Salvátora 1285

Obrázek č.4 – Trojitá hlavice s listy černobýlu

Jedná se o zachovanou opukovou hlavici z roku 1261, která byla ukryta přes sedm set let ve zdi jako posvátný kámen. Tento kámen byl nalezen v roce 1984 ve špaletě jižního okna polygonálního závěru svatyně Salvátora. Černobýl je mocná léčivá bylina, o níž se věřilo, že zahání ďábla a působí proti uštknutí. Její dužinaté zelené listy se mnohokrát vyskytují na západní stěně katedrály v Remeši i na obou křídlech západního letneru v Naumburgu, v jehož středu je ukřižovaný Kristus.

Po nádherné prohlídce senioři došli k autobusu a odjeli k restauraci na Mělnické. Po dobrém obědě vyrazili do Národního muzea, kde si někteří dali kávu přímo v muzeu v kavárně a druzí se prošli po Praze. V půl páté měli sraz u autobusu a v pět hodin řidič vyjel směr Karlovy Vary. Senioři se těší na další výlet, který se pojede na hrad Kost.