Město Ostrov plánuje instalaci fotovoltaických elektráren na svých objektech. Prvním z nich má být bytový dům na Hlavní třídě, tzv. „stometrák“, následovaný Domem pokojného stáří. Podle starosty Pavla Čekana má jít o součást dlouhodobé strategie, která reaguje na tlak státu na využívání bezemisních zdrojů energie a na dostupnost dotačních titulů. Přesto se nabízí otázka, zda je právě Karlovarský kraj pro takovou investici vhodným místem.
Konkrétní projekt budí pochybnosti, čísla a očekávání se mohou významně lišit
Plánovaná fotovoltaická elektrárna na domě s téměř 40 byty má mít výkon necelých 60 kWp a bateriové úložiště o kapacitě 90 kWh. Odhadovaná cena instalace činí zhruba 7 milionů korun. Díky společnému odběrnému místu by nájemníci mohli podle propočtů města ušetřit až třetinu nákladů na elektřinu.
Město zároveň investovalo přibližně 3 miliony korun do opravy části střechy, čímž prodloužilo její životnost o dalších 25 let a připravilo technické podmínky pro instalaci panelů.
Karlovarský kraj a sluneční realita
Zásadním faktorem pro efektivitu fotovoltaiky je množství slunečního svitu. A právě zde naráží Karlovarský kraj na své dlouhodobé limity.
Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu z let 2020–2024 patří Karlovarský kraj k nejméně slunným regionům České republiky:
-
Karlovarský kraj: cca 1 350–1 450 hodin slunečního svitu ročně
-
Celorepublikový průměr: cca 1 600 hodin
-
Jihomoravský kraj: až 1 900 hodin ročně
V dlouhodobém srovnání je Karlovarský kraj na úplně posledním místě v rámci ČR. Důvodem je především vliv Krušných hor, častější oblačnost a inverzní počasí. Ačkoliv je region známý vyšší větrností, ta fotovoltaickým systémům žádnou přímou výhodu nepřináší.
Dopad na výrobu a návratnost
Nižší počet hodin slunečního svitu se přímo promítá do roční výroby elektřiny. Fotovoltaická elektrárna o výkonu 60 kWp vyrobí v Karlovarském kraji výrazně méně energie než stejný systém na jižní Moravě nebo ve středních Čechách.
To znamená:
-
delší dobu návratnosti investice, ve srovnání s životností a náklady na ekologickou likvidaci
-
vyšší závislost na dotacích, které celkově zkreslují skutečnou investici a její efektivitu
-
citlivost projektu na změny výkupních cen, regulací a budoucí legislativy, křivené dotačními programy, které mohou kdykoliv skončit
Právě návratnost je bodem, kde se názory odborníků rozcházejí. Zatímco v osluněných regionech lze návratnost počítat v horizontu 8–12 let, v Karlovarském kraji se může výrazně prodloužit. Kritici proto upozorňují, že bez dotační podpory by podobné projekty ekonomicky smysluplné být nemusely. Naopak, může dojít k tomu, že se fotovoltaické panely zaplatí, ale celá investice nebude mít pozitivní ekonomický dopad.
Strategické rozhodnutí, nebo politický tlak?
Starosta Pavel Čekan argumentuje tím, že stát bude v dalších letech stále více tlačit na využívání bezemisních zdrojů, a že města se tomuto trendu nevyhnou. Fotovoltaika je v tomto ohledu viditelným a politicky srozumitelným krokem, který představuje měřitelné riziko.
Otázkou však zůstává, zda by právě v Karlovarském kraji neměly samosprávy zvažovat i jiné formy energetických úspor, například komplexní zateplení budov, modernizaci vytápění nebo centrální nákupy energií, které nejsou tak silně závislé na klimatických podmínkách.
Rozhodnutí města Ostrov investovat do fotovoltaiky lze označit jako rizikové
Z environmentálního a politického hlediska zapadá projek i přes negativa do celostátního trendu dekarbonizace. Z hlediska čistě ekonomického však naráží na objektivní handicap regionu, který má nejnižší sluneční potenciál v České republice. Ale současná vláda bude možná enegetické trendy přehodnocovat, ale z pohledu možností a pořeb nelze počítat s pomocí šitou na míru a vůbec ne se solidaritou k regionu, který má v porovnání s ostatními kraji pestrou paletu ekonomických a dalších nevýhod od zaostalé dopravní infrastruktury po nedivezikovanou ekonomiku a průmyslový potenciál.
Klíčovou otázkou tak není, zda fotovoltaiku ano či ne, ale za jakých podmínek, s jakými očekáváními a s jak velkou mírou veřejné podpory. Právě v tom by měla být diskuse otevřená, datová a transparentní nejen v Ostrově, ale v celém Karlovarském kraji.
Jako pilotní projekt mohla být proti fotovoltaice poslavena alternativa, aby bylo co srovnávat, ale o žádné další možnosti starosta Čekan občany veřejně neinformoval.
