Když se podíváme na politické hnutí Karlovarská občanská alternativa (KOA), člověk se nestačí divit. Téměř celá kandidátní listina se skládá z lidí, kteří jsou doslova přisátí na veřejných rozpočtech. Do státního rozpočtu podle kritiků nepřinášejí téměř nic, ale sami z něj pobírají desítky tisíc měsíčně.

Hnutí KOA reprezentují učitelé organizující školní parlamenty, kde se dětem vysvětluje, kdo je „hodný“ a kdo „zlý“ politik. Skvadru karlovarských politiků z městských a státních neziskovek doplňují také lidé z politických neziskových organizací, kteří opět hlásají jediný správný názor a ostatním rozdávají v lepším případě nelichotivé nálepky.

Mnozí rodiče už v minulosti popsali případy, kdy měly děti pocit, že si na ně učitelé „zasedli“, protože jejich rodiče mají jiný politický názor. Nikdo se však veřejně neozval. Nikdo nechtěl, aby jeho děti byly snadným cílem pro politiky sedící u stolečku před tabulí. Pak se z dvojky rychle stane čtyřka nebo rovnou nedostatečná a za „drzé chování“ přiletí minimálně třídní důtka. Jo, jo, školní řád, to je prevít. Kritici varují, že podobné prostředí může vytvářet tlak nejen názorový, ale i osobní.

A aby toho nebylo málo, sestavu doplňují také členové Karlovarského symfonického orchestru, který je rovněž financován z veřejných prostředků.

Podtrženo, sečteno. Osm let se po oslavě hnutí KOA Karlovy Vary totálně propadly ekonomicky na dno.

O veřejné, placené politické funkce se ucházejí převážně lidé, kteří celý profesní život působí ve veřejném sektoru, jenž je živí. Odpůrci tvrdí, že jim veřejné prostředky zachutnaly natolik, že by si z nich rádi ukrojili ještě více, i když polovina z nich ekonomii, právo, národohospodářskou politiku a management viděla před řadou let, a to navíc z rychlíku.

Podle kritiků nejde o náhodu, ale o cílenou a propracovanou politickou strategii ovlivňovat děti ve školách, kde se stále více angažují různé iniciativy, a zároveň formovat veřejný život ve městě.

Pokud chceme shrnout politické výsledky hnutí KOA v Karlových Varech, je třeba připomenout jejich čelního představitele Petra Kulhánka. Ten působil osm let jako primátor Karlových Varů a následně jako hejtman Karlovarského kraje. Kritici mu vyčítají zadlužení a způsob hospodaření města i kraje, který podle nich přispěl k vylidňování regionu. Kulhánek je označován za politika schopného dohody napříč spektrem. Později se stal ministrem pro místní rozvoj ve vládě spojené s hnutím STAN, které se dostalo do médií kvůli kauze Dozimetr. Kulhánek sice nebyl obžalován, během své kariéry však čelil několika trestním oznámením. Dnes reprezentuje hnutí STAN jako jeden z jeho hlavních představitelů v kraji.

Takový je podle kritiků obraz hnutí KOA jako politického projektu, který je personálně propojen s lidmi z veřejného sektoru a se stranami TOP 09 a STAN, spojovanými s jednou z největších politických kauz posledních let, v níž se řešilo nakládání s veřejnými prostředky. V souvislosti s kauzou Dozimetr bývá zmiňován i Vít Rakušan, který čelí politickému tlaku a debatám o své odpovědnosti. Mnozí také připomínají, že před jeho nástupem do funkce ministra vnitra odstoupil tehdejší policejní prezident.

KATASTROFA OHRANÝCH AMATÉRŮ (KOA)

Dává smysl, aby ti, kdo učí naše děti o občanské společnosti, postupně sami vstoupili do politiky?

Další otázkou zůstává, zda jejich angažmá znamená politickou obnovu a ekonomickou invenci, nebo jen přenesení jiného typu jistot na pozice, které rozhodují o veřejných výdajích. To je téměř univerzální dilema, kdy přechází vzdělávací role do role mocenské.

A co z toho plyne pro občany?

Pozor na zájmové skupiny politiků, kteří evidentně pocházejí z jednoho prostředí a upřednostňují je na úkor druhých. O to horší může být situace ve chvíli, kdy taková skupina získá demokratickou většinu, která bere vše a na ostatní už nezbývá nic.