Velikonoční, také Červené pondělí následuje po křesťanském svatém týdnu, nebo po neděli Zmrtvýchvstání Páně. Chlapci podle zvyků chodí vyšupat děvčata, za což si většinou odnáší malovaná vajíčka. V České republice je Velikonoční pondělí dnem pracovního klidu.
V mnoha domácnostech se na Velikonoce peče beránek. Také traduje, že každá žena a dívka by si měla v pondělí vzít něco nového na sebe, aby ji beránek tzv. nepokakal.
Koledníci dostávají odměnu v podobě kraslic, v poslední době je ale někdy nahrazují sladkosti nebo také sklenka alkoholu na zahřátí.
Velikonoce jako vrchol liturgického roku
Tři dny, které Velikonočnímu pondělí předcházejí – tedy Velký pátek přes Bílou sobotu až po nedělní Boží hod velikonoční (Slavnost Zmrtvýchvstání Páně), jsou vyvrcholením křesťanského liturgického roku. Věřící si připomínají ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista.
Velikonoce se však slavily i v předkřesťanských dobách, byly spojeny s příchodem jara.
Největší slavností křesťanského církevního roku je Boží hod Velikonoční. Ten den křesťané oslavují zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Symbolem je upečený beránek jako oběť.