Pondělí velikonoční

Velikonoční, také Červené pondělí následuje po křesťanském svatém týdnu, nebo po neděli Zmrtvýchvstání Páně. Chlapci podle zvyků chodí vyšupat děvčata, za což si většinou odnáší malovaná vajíčka. V České republice je Velikonoční pondělí dnem pracovního klidu.

V mnoha domácnostech se na Velikonoce peče beránek. Také traduje, že každá žena a dívka by si měla v pondělí vzít něco nového na sebe, aby ji beránek tzv. nepokakal.

Koledníci dostávají odměnu v podobě kraslic, v poslední době je ale někdy nahrazují sladkosti nebo také sklenka alkoholu na zahřátí.

Velikonoce jako vrchol liturgického roku

Tři dny, které Velikonočnímu pondělí předcházejí – tedy Velký pátek přes Bílou sobotu až po nedělní Boží hod velikonoční (Slavnost Zmrtvýchvstání Páně), jsou vyvrcholením křesťanského liturgického roku. Věřící si připomínají ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista.

Velikonoce se však slavily i v předkřesťanských dobách, byly spojeny s příchodem jara.

Největší slavností křesťanského církevního roku je Boží hod Velikonoční. Ten den  křesťané oslavují zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Symbolem je upečený beránek jako oběť.