Jak šlápnout na ekologickou brzdu.
„Já teda ani nevím, jestli se mi to chce číst….ta věc je taková, že ministerstvo se chtělo trošku zbavit odpovědnosti, kraj se zachoval stejně a ve výsledku teda to bude všechno ležet na městech. Jedná se o to, že žadatelé .. dostanou bezúročnou půjčku, kterou nám potom budou splácet jako městu…,“ to byla úvodní slova mariánskolázeňského starosty Kaliny (Piráti), kterými uvedl na minulém Zastupitelstvu k projednávání bod o kotlíkových dotacích.
Náměstek hejtmanky Hurajčík byl evidentně s podmínkami Kotlíkových dotací seznámen mnohem podrobněji a vysvětlil Zastupitelům, o co se jedná. Jedná se o financování situací, kdy žadatelé nedosáhnou na spoluúčast v podobě bezúročné půjčky. Půjde tedy o 15 % z celkové ceny. A naopak, velká výhoda pro města je, že pokud budou mít projekty na zlepšení životního prostředí, tak si ty peníze budou moci v plné výši nechat, doplnil ještě Hurajčík. Vypadá to, že starostovi tedy ekologie – obzvlášť v případech, kdy na výměnu kotle občané města nemají dostatek financí – na srdci moc neleží. Vedoucí odboru, paní Sladká Poláková, pro změnu konstatovala, že to není tak jednoduché, protože by město muselo žádat o dotaci a teprve potom by ty peníze mohly být využity.
Těžko rozumět tomu, proč se část vedení města spolu vedoucí odboru životního prostředí tak brání žádání o dotace a místo peněz na ekologický rozvoj města vidí v dotacích problém. No třeba je to tak, že minule nedostaly Mariánky dle oficiálního sdělení starosty dotaci na trolejbusy kvůli tomu, že jsou moc čisté. Tak je možná třeba trochu s tou ekologií přibrzdit…
Video čas 2:53… https://www.youtube.com/watch?v=GhJMfZc9xAw&feature=youtu.be
ZMĚNA TRENDU PODPORY KULTURY V M. LÁZNÍCH – díl druhý
Univerzita Karlova a oprava vily LIL
Ministerstvo kultury vypsalo každoroční grant, v rámci kterého přispívá statisícové částky na regenerace památek a městských památkových zón. Podmínkou čerpání statisícových částek ze státního rozpočtu je 10% příspěvek pro žadatele z rozpočtu města na opravy.
Představte si situaci, že máte vybydlený dům v dezolátním stavu, do kterého zatéká a chcete ho zachránit. A protože jste vydělané peníze prohýřili za hračky a zábavu, musíte vymyslet postup, jak se svým domem dále naložit. Pokud by se jednalo o soukromý majetek, tak stačí říct: to je každého věc. V tomto případě se ale jedná o historickou raritu, kterou je budova LIL v Mariánských Lázních, jež je v majetku města.
Na dubnovém Zastupitelstvu se strhla velká diskuze na téma opravy tohoto historického skvostu. Dotační peníze na opravu LILu by vedení města určitě bralo, ale už se evidentně nelíbí zmiňovaný 10% příspěvek. Jde o to, že pokud by město chtělo čerpat dotaci například na opravu LILu, muselo by se 10 % podílet na opravě budovy výukového střediska Univerzity Karlovy v Mariánských Lázních. Starosta Kalina na Zastupitelstvu oznámil: „Možná jsem už taky postiženej, ale kdybysme byli šíbři, tak nemusíme Karlově univerzitě dávat nic a ušetříme 600 tisíc.. …když tak je můžeme podporovat morálně…!“ Ano, takový je vztah pirátského starosty k jedné z nejstarších vysokých škol v Evropě. Univerzita Karlova, založená roku 1348, přitom patří v hodnocení podle takzvaného šanghajského žebříčku mezi 1,5 procenta nejlepších světových univerzit. Ze 17.000 hodnocených je na 201. až 300. místě. A kdo jiný než kvalitní školy přivedou do našeho města mladé lidi? Ale Univerzita Karlova evidentně nepatří mezi pirátské alma mater. Co dodat, budova se bude za 1,4 mil odvlhčovat i přes to, že nemá okapy a zatéká do ní. Místostarosta Král všem navíc oznámil, že stav budovy je tristní a že prakticky nemá odvahu komukoliv umožnit prohlídku nemovitosti.
Autor: Vladimír Majer