- leden 2015
V normálních poměrech by se tomu dalo říct efekt 11. září. Hrozivý útok teroristů úplně přirozeně odsune všechny ostatní zprávy a události za hranu bezvýznamnosti. Soudě podle vývoje veřejné debaty v posledním roce a půl se ale dá říct, že personální čistka ministra financí ve státní firmě Mero, spravující všechny ropovody na našem území, by zapadla, i kdyby přišla jindy než v den barbarského islamistického masakru v Paříži.
Ministrem financí už dříve ovládnutá dozorčí rada včera odvolala z vedení Mera Jaroslava Pantůčka, který ropovody řídil posledních deset let. Spolu s ním odchází i další tři členové představenstva. Novým generálním ředitelem se stává Stanislav Bruna. Do vedení s ním míří i Otakar Krejsa. Oba už seděli v dozorčí radě, takže do představenstva zvolili sami sebe.
Oba za sebou mají kariéru v Unipetrolu v dobách, kdy s ním měl Andrej Babiš dlouhé roky před druhou privatizací v roce 2004 nejužší kontakty. Tehdejší předseda představenstva Pavel Švarc byl faktickým Babišovým protektorem v tehdy státním petrochemickém holdingu, o jehož části měl Babišův Agrofert vždycky zájem, ale nikdy se k nim zatím nedostal.
Stanislav Bruna byl pod Švarcem v klíčových letech místopředsedou představenstva. Skončil poté, co Unipetrol koupil polský PKN Orlen. Pavel Švarc byl v té době také předsedou představenstva Parama. Jedné z dceřiných firem Unipetrolu, o niž měl při privatizaci Andrej Babiš velký zájem. Stanislav Bruna tu byl pod Švarcem místopředsedou představenstva. Druhým místopředsedou představenstva byl jistý Pavel Krtek, též člen představenstva Unipetrolu. Ano, to je ten, jehož Babišův exministr dopravy Antonín Prachař udělal šéfem Českých drah. O Paramo se Babiš dodnes soudí s polskými vlastníky Unipetrolu.
Právě z této éry Unipetrolu má Andrej Babiš zjevně nejpevnější obchodní partnerství a loajální lidi, kterým věří. Mezi státním Unipetrolem a Babišovým Agrofertem bylo vždycky úzké propojení. A rozhodnutí o předávacích cenách a maržích v těchto obchodech rozhodovaly, jestli bude Andrej Babiš o miliardy bohatší nebo chudší. Tady se rodí Andrej Babiš, druhý nejbohatší občan České republiky s majetkem kolem 40 miliard korun. Právě v Unipetrolu potkal i svou věrnou spojenkyni Radmilu Kleslovou. Dnešní starostka Prahy 10 a někdejší komunistická rozvědčice pracovala pro petrochemický holding jako advokátka a lobbistka. Ona se podílela na smlouvách mezi Unipetrolem a Agrofertem.
Jaroslava Pantůčka nikdo nemohl odvolat kvůli špatným výsledkům. Zisky neustále rostou a za loňský rok budou o 100 milionů korun vyšší než firma plánovala. Pantůček při odvolání zdůraznil, že jeho tým splnil všechny klíčové ukazatele podle zadání akcionářů. „Pan Pantůček se ve vedení Mero nedopustil žádných významnějších pochybení,“ řekl Babišovým Lidovým novinám předseda dozorčí rady Ivan Souček. Též člen představenstva Unipetrolu ve Švarcově éře. Člen představenstva Chemopetrolu, dceřiné firmy Unipetrolu, o niž měl Babiš podobně jako o Paramo zájem, a soudí se o ni s Poláky z Orlenu. Předseda představenstva České rafinérské. Člen představenstva Lovochemie, kterou Babiš za podivných okolností ovládl. Prostě Babišův důležitý člověk z dob dobývání miliard v chemii. „Chceme ale, aby vedení více reflektovalo současná rizika rafinérského byznysu. Pokud se dostanou rafinerie do potíží, ohrozí to i nás,“ pokračuje Souček v Lidových novinách.
A o to tady jde. Rafinérie po celé Evropě včetně České rafinérské, kterou vlastní Orlen, mají těžké potíže a jsou v hlubokých ztrátách. Mero, ovládající ropovody i Čepro, jež vlastní zásobníky a přimíchává do paliv biosložky, na něž s ním mají tři Babišovy firmy (Preol, Primagra a Ethanol Energy) zakázky za více než miliardu korun, naopak vydělávají.
Proto přišli už před časem Poláci z Orlenu za Babišem a ministrem průmyslu Janem Mládkem s nápadem na vytvoření společného ropného holdingu, v němž by se propojila jedna ze dvou rafinérií České rafinérské v Kralupech se státním Merem a Čeprem. Narazili. Babiš řekl, že s PKN Orlen to nepřipadá v úvahu. Naopak nabídl, že by stát od Poláků koupil kralupskou rafinérii. To zase odmítá Orlen.
Babiš se ale plánů na spojení státních firem s rafinérií nevzdal. Jen v jeho úvahách figuruje místo Orlenu maďarský MOL. Ten vlastní slovenský Slovnaft s rafinériemi, které můžou v řetězci ty české snadno nahradit. MOL, na jehož ředitele Zsolta Hernádiho je vydaný mezinárodní zatykač kvůli uplácení chorvatského expremiéra Ivo Sanadera, loni výrazně posílil své investice v České republice. Pořídil si čerpací statice Agip a Lukoil. Na trhu s benzínem už má tak stejný podíl jako Unipetrol. Tím by byl ropný řetězec kompletní. V představenstvu MOL dodnes sedí bývalý šéf ČEZ Martin Roman. Pro Babiše hlavní postava Palerma, kvůli němuž šel do politiky. A jen mimochodem: těžko říct, proč se ti, kdo mají obavy z pronikání Putinova Ruska, nezabývají raději než historkami o Miloši Zemanovi, pronikání MOL k nám.
Všechny manažery, které si Babiš dosadil do Mera, Poláci předtím propustili z Unipetrolu. Babišův Agrofert navíc stále vede s Orlenem soudní spor o 20 miliard korun kvůli tomu, že mu Poláci neprodali po privatizaci vybrané firmy z Unipetrolu. Všechno tedy směřuje k ostrakizaci či přímo vytlačení PKN Orlen z českého trhu.
Po pořízení vydavatelství Ringier s deníkem Blesk, který dnes funguje jako Babišova PR agentura, obě mediálně podnikatelské skupiny žijí v symbióze. Ministr financí by se tak díky J&T konečně mohl dostat k vytouženým firmám z Unipetrolu, které mu Poláci odmítali prodat.
Celá operace otevírá Andrejovi Babišovi prostor k miliardovým ziskům. Viděli jste někde v civilizované Evropě na západ od ukrajinských hranic více učebnicový konflikt zájmů?
Je fascinující, jak to prochází bez povšimnutí. Většina médií se omezila na suchou zprávu s instantní citací mluvčího ministerstva financí.
zdroj : Týdeník ECHO