Byl objeven masový hrob povražděných křižáků. Příběh, který vypráví, vědce děsí.
Křižáci poprvé dobyli hrad svatého Ludvíka hned po první křížové výpravě v roce 1110. Útočníci se v Sidonu, klíčovém strategickém přístavu, drželi více než sto let. Podle historických pramenů však hrad padl poté, co byl dvakrát napaden a zničen – nejprve částečně Mamlúky v roce 1253 a později Mongoly v roce 1260. A právě zde byly nalezeny ostatky Evropanů!
Další velkou raritou je i možnost, že vojáky pohřbil sám francouzský král Ludvík IX. Mezi kostmi se totiž nalezla i přezka, jež ukazuje na to, že vojáci byli zejména Frankové z oblastí dnešní Belgie a Francie.
Evropané zemřeli strašnou smrtí
Znetvořené ostatky byly nalezeny uvnitř vyschlého příkopu zříceniny hradu svatého Ludvíka v libanonském Sidonu. Podle radiokarbonových výzkumů patřily ostatky zřejmě Evropanům, které v 11. až 13. století kněží a panovníci podnítili k tomu, aby se chopili zbraní v osudové snaze dobýt Svatou zemi. Jejich namáhavá cesta však skončila, jak jinak než smrtí. Velmi vzácné však je, že se jedná o masový hrob, protože takových nálezů nemáme mnoho.
Vojáci pravděpodobně zahynuli během jedné z křižáckých bitev a jejich kosti vypovídají o tom, že jejich smrt rozhodně nebyla milosrdná.
Nečestný boj a pravděpodobné mučení
Jejich kosti nesou stopy po bodných a sečných ranách od mečů a seker i rány po tupých předmětech. Navíc zranění ukazují, že mnozí byli napadeni nečestně zezadu, dokonce možná při útěku. Řada ran svědčí i o tom, že muži mohli být zajati ještě předtím, než byli sťati. Někteří pohřbených měli na těle i více než 12 zranění, pravděpodobně z mučení a bití, které ani k jejich zabitá nebylo nutné. Většina těl byla navíc ohořelých a zuhelnatění některých kostí naznačuje, že se těla mužů pokusil někdo spálit.
Ludvík IX.
Francouzský král Ludvík IX. byl jedním z nejslavnějších panovníků své doby. Dokonce byl později kanonizován jako světec. Sám vedl dvě invaze do Svaté země – sedmou a osmou křížovou výpravu. Sám totiž slíbil Bohu, že získá zpět ztracené území, pokud mu Bůh pomůže přežít malárii. Nakonec zemřel během osmé křížové výpravy v roce 1270 nikoli na mor, jak se předpokládalo, ale na kurděje, jelikož odmítal jíst cizí jídlo.
„Křižácké záznamy nám říkají, že francouzský král Ludvík IX. byl v době útoku na Sidon v roce 1253 na křížové výpravě ve Svaté zemi,“ uvedl v prohlášení Piers Mitchell, antropolog z Cambridgeské univerzity. „Po bitvě se vydal do města a osobně pomáhal pohřbívat tlející mrtvoly v masových hrobech, jako jsou tyto. Nebylo by úžasné, kdyby tato těla pomáhal pohřbít sám král Ludvík?“ dodal.
I když nevíme, zda vojáky skutečně pomáhal pohřbít zbožný král, každopádně se jedná o vzácný objev, který ukazuje na výjimečnou brutalitu křížových výprav, během nichž zahynulo velmi mnoho obětí, ale jen málokdy byl odkryt masový hrob tohoto významu.
„Zranění, která pokrývala těla pohřbených vojáků, nám umožňují začít chápat děsivou realitu středověkého válčení,“ uvedl na závěr Piers Mitchell.
Zdroje: ovga.centrosciencia.azores.gov.pt, www.medievalists.net, www.livescience.com