Kdo rychle a bez jediného vynechání vše rychle nesplatí, může platit i násobky toho, co si původně půjčil. Promyšlený systém sedře kůži z každého, kdo zaklopýtne.
Dluhy se dají dobře prodat.
Jsou to politici, kteří mohou změnit vyžírání peněz z mnoha pracujících s nízkými příjmy a seniorů, jako cílových klientů často končících u nebankovních společností, jejichž dlužníci s dluhy se legálně dál prodají firmám vymahačským. Ty už čekají jen na další včasné nesplacení, aby mohly v souladu s právem a vlastními nepřehlednými směrnicemi přičítat další a další náklady v podobě různých pokut, poplatků a úroků, které z malého dluhu za nedlouho vyrobí živobytí kromě mnoha podnikavců i exekutorům známým svými dalšími poplatky rostoucími do závratných částek, které přičtením dalších poplatků ukončují soudy.
Vytloukat peníze z dlužníků s tichým souhlasem politiků je dotře placený byznys. Když banky nepůjčí, ví proč, ale v Čechách máme opět cestičku do pekel pro ty nejchudší, ze který se stávají žebráci s kriminálem na krku.
Jak z chudáka udělat žebráka?
Věk 69 let, důchod ve výši 13 428 korun, srážka z penze ve výši 2441 Kč. Tak vypadá průměrný starobní důchodce, jemuž exekutoři strhávají dluh z penze. Takových lidí žijí v Česku desítky tisíc, ačkoliv loni jich ubylo.
Zatímco loni v červnu mělo exekuční srážky z penze 48 520 seniorů, letos jich bylo 43 362. Podobně byl podle aktuálních údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) zaznamenán pokles i u invalidních důchodců. Těch loni ve stejnou dobu čelilo strhávání peněz 32 973, letos na konci prvního pololetí pak 26 383.
Zlepšení jen zdánlivé
V jejich případě byl průměrný věk 51 let, výše invalidního důchodu činila 10 839 Kč a srážka dosahovala v průměru 2277 Kč.
K velkému poklesu počtu lidí, jimž exekutoři odebírají peníze z penze, přitom podle dat došlo loni v červenci.
„Byl způsoben růstem nezabavitelné částky, k němuž tehdy došlo,“ míní Radek Hábl z Institutu prevence a řešení předlužení. Tato částka určující, kolik peněz musí člověku zůstat na živobytí, se totiž právě v tuto dobu zvedla. „V roce 2020 proběhly tři významné legislativní změny, které měly vliv na změnu u výpočtu nezabavitelné částky a částky, nad niž se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení,“ potvrdila Jitka Drmolová z České správy sociálního zabezpečení.
Změny podle ní vedly k navýšení počtu klientů správy, kterým nemohou být srážky prováděny vzhledem k výši důchodu.
Vedle již zmíněného červencového navýšení nezabavitelné částky se loni v lednu změnily normativní náklady na bydlení.
V dubnu se pak zvýšily částky životního a existenčního minima.
První z nich se v současnosti pohybuje u osaměle žijícího seniora ve výši 3860 korun, u dvojice pak 6750 korun. Existenční minimum je ve výši 2490 korun. Samozřejmě to neznamená, že lidé musejí s těmito penězi vyjít, částka slouží pro výpočet různých sociálních dávek či již zmíněných nezabavitelných částek při exekuci.
Nejvíce důchodců se srážkami z exekucí je v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, které jsou známé tím, že se tam vlivem nízkých mezd často zadlužovalo více lidí. Hned za nimi následují Středočeský a Jihomoravský kraj.
„Vyšší hodnoty u dvou posledně zmíněných krajů mohou být způsobeny vyššími životními náklady zejména na bydlení, u Jihomoravského vlivem Brna,“ uvedl Hábl. To, že se snížil počet seniorů a hendikepovaných lidí s exekučními srážkami z penzí, ale neznamená, že současně ubylo i exekucí na ně.