autor foto : Vojta Malčánek
Kdo by neznal proslulý snímek „Čelisti“ od Stevena Spielberga z roku 1975? Po jeho uvedení bylo ihned započato studiem Universal Pictures s druhým i třetím dílem, které mu zaopatřily nemalý finanční příjem.
Předlohou tohoto hororu byl román Petera Benchleyho, který osobně čerpal u pobřeží Jersey /1916/ ze skutečných případů napadení člověka žralokem. Po úspěšné premiéře se z tohoto snímku stal trhák. Avšak málo kdo již ví, že natáčení žraločích útoků, došlo k filmařským odchylkám jako máku.
Detaily postřehnutelné okem diváka:
- Hrající si chlapec v písku, kterého ztvárnil Jay Mello /Sean Brody/ měl na sobě očividně šortky zelené. Při útoku žraloka v posunutém záběru má již obléknuté šortky černé.
- V dalším obrazu, kdy leží chlapec na nafukovací matraci, má před započatým útokem žraloka hledící Roy Scheider/ Brody na rukou hodinky. V další posunuté intervalové časové ose záběru je na rukou již nemá.
- Žralok napadajícího kaskadéra v kleci z boku, nemůže zalehnout klec a tím tak blokovat její vytažení. To je pouhá chiméra/nanofantazie.
- Před dalším útokem žraloka ve scénce „muž na lodičce“ je možné si bystrým okem diváka rovněž povšimnout, že muž nemá na nohou žádnou obuv. Při klesání jeho ukousnuté nohy, která padá ke dnu, je však tato končetina obuta již sportovní botou.
- V dalším obrazu „muže v kleci“ před spuštěním oceánologa Richarda Dreyfusse / Matta Hoopera si divák může povšimnout, že má na nohou potápěčskou speciální obuv. Avšak když se po chvíli vynoří, na nohou má už ploutve.
- Velké vlny v záběru v dolní části obrazovky při dalším obrazu, kdy žralok táhne loď je patrná, že je dělala další pomocná loď, která táhla Orcu.
- Žralok nikdy neplave pro něho v nepřirozené poloze s hlavou nad hladinou. Proto další scénka/záběr, kdy se takto blížící žralok přibližuje k hrdinům, aby do něj mohli vstřelit harpunu společně s připevněným barelem je pouhým filmařským snem.
Je evidentní, že se při natáčení tohoto snímku nezvykle hodně z profesionálního hlediska spěchalo, a to i na úkor precizního filmařského provedení ve výše provedených detailech. Avšak z hlediska estetického vnímání diváka je vždy směrodatné, zdali je snímek kvalitní či nikoliv.
Za mne musím říci, že jsem se jako dorůstající chlapec odmítal v moři koupat. I v dospělosti se více jak 10 m od pláže nevzdaluji, neboť úchvatnou hudbu, kdy se žralok blíží k nic netušící oběti, mám stále zakódovanou ze shora uvedeného hororu, ve svém uchu.