Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) nadále proplácí ze státního rozpočtu a bez omezení finanční prostředky společnostem patřící pod holding Agrofert, a to i přes četné varovné signály, že tím může poškozovat finanční zájmy České republiky a daňových poplatníků. Transparency International (TI) nyní přináší i informace o personálním propojení SZIF, politického hnutí ANO a Agrofertu.
TI už v loňském roce podala podnět Evropské komisi (EK) na neoprávněné čerpání českých i evropských dotací ze strany Agrofertu související se střetem zájmů trestně stíhaného premiéra Andreje Babiše, který dle našich zjištění ve slovenském Registru partnerů veřejného sektoru nadále ovládá holding Agrofert.
EK evropské dotace pro Agrofert zastavila, dokud se střet zájmů předsedy vlády ČR nevyřeší. O čemž nás informoval dopisem i eurokomisař Günther Oettinger. O to více je zarážející, že SZIF na české úrovni dotace i nadále proplácí.
„SZIF postupuje podle nás skandálně a porušuje zákon. Pokračuje v proplácení i v situaci, kdy nemá jistotu, zda budou finanční prostředky z EU proplaceny, tedy zda českému státu nevznikne škoda,“ doplňuje Marek Chromý, analytik TI.
Podle nedávných vyjádření SZIF, mimo jiné pro zpravodajský server iRozhlas.cz, se tento státní fond zastává premiéra Babiše a navzdory dostupným skutečnostem sveřepě tvrdí, že k žádnému střetu zájmů nedochází.
Navíc se ukazuje, že se samotný SZIF zřejmě připravuje na „únikovou variantu“, pokud bude potvrzeno, že jsou prostředky vypláceny Agrofertu v rozporu se zákony. Fond přitom obecně poté peníze vymáhá po žadateli o dotaci, pokud se prokáže, že chyba byla na jeho straně, jak informuje iRozhlas.cz.
„Škoda by tak mohla jít pouze za státním rozpočtem, nikoli za Agrofertem. SZIF svým konáním zvýhodňuje ekonomické zájmy Agrofertu na úkor České republiky. Personální obsazení dozorčí rady vzbuzuje pochybnosti, zda je SZIF opravdu nezávislou platební agenturou. Nabízí se dokonce i otázka, zda nezakládá takové jednání trestněprávní odpovědnost dotčených úředníků,“ říká Milan Eibl, vedoucí analytik TI.
Státní zemědělský intervenční fond je subjekt zřízený zákonem č. 256/2000 Sb. a současně i akreditovanou platební agenturou, skrze kterou se proplácí finanční podpora z Evropské unie. Je tedy zodpovědný za vyplácení zemědělských dotací jak z národních, tak evropských zdrojů.
Kdo sedí v Dozorčí radě SZIF?
Při pohledu na personální obsazení Dozorčí rady fondu je zřejmé, že mezi jejími pěti členy figurují minimálně tři osoby, které jsou napojeny na jednoho z příjemců dotací – tedy holding Agrofert. Mezi členy se totiž nachází Monika Oborná, Jitka Věková či Josef Kott. Pojďme se nyní s nimi blíže seznámit.
Paní Monika Oborná je zakládající členka hnutí ANO, tedy politického subjektu (jehož předsedou je premiér Andrej Babiš), který je přímo finančně závislý na finančních darech od skupiny Agrofert.
Paní Jitka Věková je v rámci SZIF nominantkou hnutí SPD – Tomio Okamura, nicméně její profesní historie obsahuje i angažmá v holdingu Agrofertu v letech 2002 až 2006, a to na pozicích členky představenstva či odpovědného zástupce. Její politickou nezávislost zpochybňuje i to, že působila v letech 2009 až 2013 v nejvyšším managementu státního podniku Lesů České republiky během období řady korupčních skandálů. V současné době je i členkou dozorčí rady společnosti MEDEA a.s. podnikatele Jaromíra Soukupa. Více o jejím angažmá odhaluje článek Deníku N.
Pan Josef Kott, poslanec za hnutí ANO od 2013, působí od roku 1995 na různých pozicích ve společnosti ZZN Pelhřimov a.s., který je součástí holdingu Agrofert.
„Fond tedy přes zveřejněná podezření nadále proplácí finanční prostředky firmě, se kterou byla, nebo je spojena nadpoloviční většina jeho Dozorčí rady,“ komentuje postup a složení rady David Ondráčka, ředitel české pobočky TI a člen globální Správní rady Transparency International.
zdroj:Transparency International
Komentář KVListy
Ministr zemědělství Toman v Otázkách Václava Moravce uvedl, že Státní zemědělský intervenční fond je akreditovanou společností EU a nedochází při proplácení k porušování zákona k jakémukoli subjektu.
O tom zdali je vše na hraně zákona budou rozhodovat orgány jak z ČR i EU v neurčitých termínech do budoucna na úrovni právních pří, které mohou trvat velmi dlouho, ale to neprospívá veřejnému mínění, ani důvěře lidí ve svobodný a právní stát.
Veřejné tahanice miliardářů poškozují dobré mravy, zejména tehdy, když už nechtějí jen pohádkové majetky, ale i moc nad lidskými osudy.