Na kraji propasti

REKLAMA

Svůj názor na rozpočet města nemá každý, ale už téměř nikdo jej neprezentuje zcela otevřeně a s notnou dávkou snahy o objektivitu a otevřenost jako předseda zastupitelského klubu za Piráty  v Karlových Varech Jindřich Čermák.


O tom, že Městský rozpočet na rok 2021 se podobá okraji propasti, každý skutečnou pravdu lidem neřekne.

Karlovy Vary, 1. října – Nás všechny čekají těžké časy. Jednotlivce, rodiny, obce, kraje i stát. Ať už si o covidu myslíme cokoliv, jeho následky plně pocítíme teprve v dalších letech. Propad příjmů města, které se v zásadní míře odvíjí od daňového výnosu celé země, je nepředvídatelný a můžeme ho nyní jen odhadovat. A ten odhad propadu je v následujících dvou let nad úrovní čtvrt miliardy korun.

Jak se s tím vyrovnat? Bez krve, potu a slz to nepůjde. Jinými slovy, neobejdeme se bez kombinace škrtů v rozpočtu, hledání nových zdrojů financování a pokud pomýšlíme i nějakou výstavbu, tak se město bude muset poprat i s novým úvěrem. Městská pokladna je totiž pořádně vymetená.

O této situaci víme přes půl roku, kdy nastalo zmrazení společnosti. Okamžitá pomoc a následné vouchery alespoň oddálili nejhorší, ale za současné situace město nemá možnost každý rok dát do turistického ruchu 50 milionů korun ročně (nehledě na fakt, že nebýt koronakrize, městské Infocentrum by dostalo méně peněz než za minulého vedení; to o podpoře turistického ruchu moc nesvědčí).

A jak se vedení města připravovalo na krizový rozpočet 2021? Inu, vlastně nevíme. Místo společné práce pro blaho města jsme byli víceméně odkázáni na šepoty a výkřiky přes média. O úvěru se bavila rada města již na jaře, koncem června neváhala primátorka (v posledních týdnech spíše píártorka) prohlásit: „Zásobník projektů budeme konzultovat s opozicí.“ Můžete si tipnout, kolikrát byl zásobník konzultován. Nula je to správné číslo. A obdobné je to pochopitelně stejné směrem k veřejnosti.

V tuto chvíli se předpokládá úvěr na 700 milionů, za které bychom měli splácet 58 milionů ročně, pokud se vyčerpá celý. To je o 18 milionů více než kolik se splácí půjčka za halu KV Arény. Vzhledem k tomu, že splatnost je až v roce 2035, je to něco, co překonává několik volebních období. A tedy něco, o čem by se měla vést široká diskuse, neboť ani současné vedení nemá k tomuto vlastně mandát.

Jenže právě bez vize a koncepce se vedou všechna jednání ohledně rozpočtu. Abychom nebyli unfair, jedno jednání už proběhlo. Zájmem vedení města bylo vědět náš názor na to, že se bude muset škrtat. Inu, to víme. Ale pokud jsme předpokládali hlubší vize a analýzy, byli jsme zklamáni. Zábavnou třešničkou na dortu byla přítomnost zástupců největšího sportovního klubu ve městě. Zkrátka se vyplatí mít vlastní politickou stranu a být u zdroje :-).

Společně se škrty je ale potřeba nalézt další úspory. Například znovuzavedením alespoň minimálního jízdného pro část dětí, mládeže a seniorů. Jen ona známá koruna denně na jízdném přináší celkem pět milionů korun ročně.  Primátorka ovšem stále mění solidní síť MHD za populistické hlasy – týden před volbami neváhala oznámit, že se bude stále jezdit zadarmo. Takže se můžeme těšit na další optimalizaci…

S čím šli Piráti na jediné jednání ohledně rozpočtu?

1.       Jaká je vize města? Je něco, co koalice dlouhodobě sleduje? Něco o čem bychom mohli polemizovat? – nezodpovězeno; město nemá vizi

2.   Vyrovnaný rozpočet – pokud je krize a pokles příjmů, je podle našeho názoru potřeba odpovídajícím způsobem upravit výdaje. Využití úvěrového financování s dlouhodobým horizontem (>5 let) je odůvodnitelné pouze tehdy, pokud:

i.      Se realizuje opravdu záslužná akce s velmi dlouhodobým dopadem

ii.      Je možno získat významný pákový efekt využitím dotací

3.       Efektivní hospodaření s veřejnými prostředky

4.       Řešení města lepšího k životu

 

Jindřich Čermák


Realita zadluženého města na dlouhá léta, která se chystá může díky nesystémově koncipovanému čerpání astronomického úvěru, úplně zdecimovat do roku 2035 místní obyvatelstvo, služby a dlouhodobě podfinancovanou infrastrukturu uvést do katastrofálního stavu.

Ale to, co politici chystají, by možná bez  přímé účasti občanů vůbec rozhodovat neměli. Konec konců řešení existuje a jmenuje se místní referendum.

O tom ale zvolení politici  občany zatím nahlas nemluví. Vše nasvědčuje tomu, že se obroské zadlužení v tichosti peče za zády občanů města, a za zavřenými dveřmi a vše se spustí takticky až po krajských volbách.