Náměstek Klsák a hnutí KOA u části učitelů asi fatálně propadli

Náměstek Klsák a hnutí KOA u části učitelů asi fatálně propadli. Rodiče žáků dokonce uvažují o stávce proti stávkujícím učitelům!

Na posledním předprázdninovém zastupitelstvu města 28. června 2016 si primátorův náměstek a představitel KOA Jiří Klsák vykoledoval sprchu kritiky za svůj podle některých zainteresovaných liknavě váhavý přístup-nepřístup ohledně odvolání-neodvolání ředitelky základní školy J. A. Komenského.

S gustem ho pucovala řada opozičních zastupitelů, mimo dalších samozřejmě i Jiří Kotek (Alternativa), v němž se v jednu chvíli, v narážce na primátora Kulhánka, projevilo brunátně příkré rozčilení z nepřítomnosti inkriminované ředitelky na jednání (viz: „Proboha, pošlete… svůj mercedes s řidičem, ať ji okamžitě přiveze!… A pojďme to dořešit!“) v kontrastu s jeho hned následujícím protichůdným, pozoruhodně nelogickým tvrzením: „…jsem velmi zdrženlivý v tom, abysme tady dělali nějakej soud a pálení čarodějnic… protože té paní ředitelce vůbec nezávidím, že by tady měla stát – a psychicky tuto situaci unášet! Já si to dokonce ani nepřeju! Aby tohleto probíhalo!…“

Hromy a blesky na hlavy náměstka Klsáka a primátora Kulhánka přišla ale dštít dokonce i část kantorů školy, kteří kvůli setrvávání jim nepřekonatelně vadící ředitelky zrovna v den konání zastupitelstva drželi demonstrativní jednodenní výstražnou stávku. Vady na jejím šéfování jsou podle nich dlouhodobé, zjevné a neoddiskutovatelně fatální. Škola je prý zcela rozvrácena.

Věcně nejvarovnější a ostré signály proti Klsákovi, který má školství na města ve své gesci, ale i proti primátoru Kulhánkovi (oba KOA, oba z čelních pozic kandidují za STAN s podporou Kalouskovy TOP 09 v krajských volbách 2016), však v rámci diskuse vyslali hned dva diskutující z řad veřejnosti.

Ředitelkou odvolaná zástupkyně Světlana Klečková, která své nedávné odvolání označila za protiprávní a šikanózní, shodila se stolu Klsákem uváděné pokusy o veřejnou komunikační platformu se všemi zainteresovanými stranami konfliktu. Kategoricky také odmítla jeho opatrnické výmluvy na neexistenci důvodů pro přímé odvolání ředitelky ze strany zřizovatele, když uvedla, že „…celá ta platforma, která byla myšlena tak, že se situace musí nejdřív prozkoumat, aby se mohly dělat správné závěry, vůbec nenastala…“

Svoji výmluvnou argumentaci dál ještě pregnantně upřesnila: „Školská rada chtěla pouze vysvětlení, a já jsem byla jejím členem, neudělal jsem proto nic jiného, než to, co jsem udělat musela! Stížnosti rodičů jsme předávali dál a požadovali na ně odpověď…Pane magistře Klsáku, uvedl jste důvod mého odvolání. Je v rozporu s tím, co jste veřejně prezentoval. Nejste schopen vystoupit v rámci právních předpisů. Nikdy jste mě neoslovil. Kde je ta demokratická platforma komunikace, kterou jste tzv. gubernií chtěli garantovat? A stávka? – Stávka je jasně o tom, kdo ji způsobil. Dlouhodobým neřešením se učitelé dostali do pasti. Tohle byl poslední moment. Za stávku… neneseme zodpovědnost my, zoufalí pedagogové… Kdo nese zodpovědnost za stav školy… – Zřizovatel! …Podle právníků jsem ve velmi luxusním postavení – a těším se na začátek školního roku, jak se mnou naložíte!…“

Na závěr svého exposé pak Světlana Klečková s podporou stávkujících kantorů s klidnou rozhodností sekla nejspíš přímo primátora Kulhánka, když mu, patrně v narážce na někdejší oceňované kredibilní veřejné a politické působení jeho otce, vmetla do očí: „…Pane primátore, syn se schová stejně jako ti, proti kterým jeho otec bojoval. Učíme děti, že politika je věc veřejná. Co je máme učit teď?“

Za mimořádně zajímavý lze nicméně považovat taktéž diskusní příspěvek jednoho z rodičů žáka školy, pana Meruny, jenž se tvrdě ohradil proti přítomným učitelům ve stávce (viz záznam z jednání ZM Města KV, 28. 6. 2016, začátek příspěvku cca v 315:00):

„…Já jsem dneska ráno šel se svým dítětem do školy… Měl jsem ho za ruku, tomu dítěti ještě není osm let. A před vchodem školy stáli učitelé, se stávkovou pohotovostí, s nějakýma transparentama, kamery, fotoaparáty. A moje dítě se mi začalo ptát, co se tady… děje… A já jsem se mu snažil vysvětlit, že jsou… nějaké problémy… asi s paní ředitelkou, a že někteří učitelé nechtějí jít do školy vyučovat… A to dítě to nechtělo pochopit… Vy v tom dopise, kteří jsme my dostali, rodiče – někteří –, píšete, že si neberete naše děti jako rukojmí. Já vám tedy musím říct jako rodič… – tak si moje dítě jako rukojmí berete!… Já tady nevystupuju na obranu paní ředitelky, ani na obranu učitelů, kteří jsou ve stávkové pohotovosti, ale vystupuji tady na obranu jako rodiče… – a tato situace se mi vůbec nelíbí! Tato situace by se rozhodně neměla řešit ve škole, rozhodně by se neměla řešit před branami školy… To určitě ne! A já tvrdě protestuji! A já samozřejmě chápu… že ta situace bude velmi složitá jako by vyřešit… myslím, že to dopadne tak, že pro klid duše asi paní ředitelka třeba možná někdy skončí… nespokojení učitelé budou spokojení… Ti spokojení s paní ředitelkou budou zase nespokojení. My, rodiče, kteří jsme spokojení se současným stavem ve škole, tak pravděpodobně možná taky vyhlásíme stávkovou pohotovost! Já se třeba pustím do toho, začnu petiční akci na to, že se mi nelíbí, že paní ředitelka má být odvolána… Rád bych, kdybyste to řešili… velmi klidně, aby ty naše děti na to nedoplácely. A já ten pocit mám!“

K příspěvku pana Meruny je pro úplnost třeba doplnit, že ve stávce bylo podle údajů uvedených na jednání ZM stávající paní ředitelkou Monikou Preňkovou 16 učitelů, tedy polovina z celkem 32-ti na škole aktuálně působících.

O nejspíš dost rozrůzněných postojích jednotlivých zastupitelských klubů i jednotlivých zastupitelů v rámci samotných klubů ostatně svědčí i poněkud paradoxní výsledky čtyř hlasování, která k tématu problémů vážících se ke škole J. Á. Komenského na závěr diskuse na zastupitelstvu probíhala. Z tohoto pohledu by se za hodně zajímavě dala označit odlišnost názorů u KOA.

Při hlasování o „výzvě ZM, aby současná ředitelka této školy rezignovala“, hlasoval náměstek Klsák (KOA) stejně jako třeba zastupitel Vlastimil Lepík (KOA) PRO návrh, ale primátor Kulhánek (KOA) a předseda rady hnutí KOA Pavel Žemlička NEHLASOVALI (nehlasoval ani Jiří Kotek), PRO bylo 22 všech přítomných zastupitelů průřezově, návrh byl přijat.

Při hlasování „ZM KV doporučuje RM odvolat ředitelku z funkce“ byl z KOA PROTI jen Lepík, náměstek Klsák se ZDRŽEL, zatímco Kulhánek se se Žemličkou opět vzácně shodli na NEHLASOVÁNÍ (jako jediní dva ze všech přítomných zastupitelů, přičemž 17 zastupitelů průřezově bylo PRO), zdrželo se 12, návrh tedy nebyl přijat.

Neprošel ani návrh Jiří Kotka odvolat náměstka Klsáka během v pořadí třetího hlasování k tématu, když celých dohromady 15 přítomných SE ZDRŽELO (včetně Lepíka), primátor byl PROTI návrhu, zatímco předseda KOA Žemlička opět NEHLASOVAL (pro návrh byli jen 3 zastupitelé z přítomných).

Naopak prošel návrh, aby ZM pověřilo náměstka Klsáka schůzkou se všemi zúčastněnými stranami a návrhem řešení ve věci školy Komenského, a to rozhodnutím PRO od celkem 26-ti přítomných zastupitelů (včetně primátora Kulhánka a včetně Lepíka), náměstek Klsák se hlasování ZDRŽEL, předseda KOA Žemlička znovu NEHLASOVAL.

Nyní bude jistě pro stávkující učitele i pro učitele nestávkující, jimž je asi stávající vedení školy Komenského sympatické, stejně jako pro rodiče nespokojené se současným vedením školy, respektive s paní ředitelkou Preňkovou, ale i pro rodiče s ní naopak spokojené, ovšem i pro celou veřejnost dost dokonale zajímavé sledovat, jak se náměstek Klsák s úkolem navrhnout řešení situace popasuje, když ani po mnoha předchozích měsících není nijak dořešena. Spoustu záležitostí budou nyní nejspíš komplikovat dovolené, a patrně i zakotvený a několikrát při jednání ZM Klsákem opakovaný výchozí názor, že pro odvolání ředitelky nejsou právně relevantní důvody.

Chtělo by to zakončit tento článek optimisticky, a tak je asi na místě vypůjčit si slova odvolané zástupkyně Světlany Klečkové: „Těším se na začátek školního roku, jak se mnou naložíte!“

Tak vivat první poprázdninový školní den na základní škole Jana Ámose Komenského v Karlových Varech!

autor : Matylda Eremi