Několik proměnlivě rozksichtěných dnů poté, co kvůli sletu modráků z ANO odpadlých z ODS zavřel své pohostinné dveře štamgastům a všem ostatním jinak oblíbený Smícháč, se v Karlových Varech mohli z další předvolební návštěvy radostně culit ti pravověrní členové ODS, co se nepřekabátili.
Tyto zocelené setrvalce a jejich z veřejných funkcí vydatně odkované činitele a všechny na dobrou modrou vyladěné příznivce totiž přijel pozdravit a potěšit sám stranický šéf Petr Fiala.
Ten se z rozkladu v ODS v Karlových Varech očividně moc neradoval. Mnoho utečenců je v jiných stranách v Karlových Varech již na ODS dávno zapomněli, nyní jsou v ANO a zítra možná třeba i v NE, hlavně, aby se chrochtalo u korýtek.
Jedni se těšili na gurua a s mírným optimismem sondovali reakce okolí narážkou „Jsme na vzestupu…“ (?). Jiní ale zřejmě viděli temněji, když v nich avízo setkání tak nějak cize a ryze asociovalo reakci „já na to se*u“. Létaly i dovětky o nebohulibosti politologie a o varovně zvýšeném výskytu nositelů této šlechetné vědní disciplíny v poslední době.
K vysledování byly rovněž mírné rozpaky z pro mnohé jadrného až rajcovního názvu předvolební kampaně „Rozbal to“. Název ostatně asi není směrovaný přímo na intelektuály, sex-appealová hodnota takového sloganu evokuje úroveň zhruba srovnatelnou se smělým „Vyndej to!“.
Za zavřenými dveřmi se kromě jiného prý mělo mluvit o příští prezidentské volební kampani s tím, že Miloš Zeman údajně na ni má už teď mít nějakých sto mega a že se nesmí opakovat někdejší chyby z první přímé volby. Kandidát ODS tehdy v 1. kole vlastně nevídaně propadl, když pro něj hlasovalo pouze 126 846 lidí, méně získala už jen Jana Bobošíková (123 171 hlasů). Zeman tehdy bral hlasů hned 1 245 848.
Ve starověkém Egyptě znamenala modrá božství a moc. V dobách nových, podle psychologů, vyjadřuje modrá barva klídek a soulad. Je prý oblíbená u introvertně tichých, romantických lidí s bohatým vnitřním životem, ctících lásku, oddanost a tradici, ne změny. Těžko říct. Třeba je to jen taková kamufláž. Zvlášť kdyby se i mezi modrými preferenty úplně nečekaně našli i takoví, co se vypočítavě a prospěchářsky, úlisně a pokrytecky, po troškách, pokud ne právě neskromně, protože ve velkém, vezli na vlně už za totality.
Zakončit je možno odposlechnutou a při vším jejím ironickém podtextu venkoncem docela vtipnou modro-hláškou, která se v Karlových Varech možná i v návaznosti k návštěvě předsedy Fialy začala skloňovat: „…Babiš? Ten je snad schopnej zdanit nám i dýška z hárku!?“
,,Kdo ví jaký hárek měli modráci namysli.“