Největší dopad koronavirové krize se snese na majitele malých firem nebo živnostníky. I přes pomoc, kterou jim nabízí stát, ne všichni přežijí.
V první linii jsou postiženi podnikatelé v gastronomii, v nepotravinářském maloobchodu, v cestovním ruchu, dále jsou bez práce pořadatelé firemních eventů, kongresů, veletrhů či výstav, kadeřníci, maséři nebo fyzioterapeuti. Ti všichni museli ze dne na den zavřít nebo bleskově přišli o odbyt díky tomu, že plošná opatření vlády omezila pohyb osob na minimum.
Hned za nimi na druhém místě postupně přicházejí o obživu jejich dodavatelé a také dopravci.
Z hlavního zdroje příjmů jímž je podnikání, žije v Česku na 600 tisíc lidí. Pro ně vláda postupně schválila několik podpůrných programů, ale řadě z nich to nepomůže a postupně dospějí ke krachu.
Mnoho těch, kteří „jeli na hraně“ s minimálním ziskem už dnes vědí, že půjčku v budoucnu nemusejí být schopni splatit. Krach se blíží.
Navoněná bída
Ankety pracovního portálu Profesia jasně ukazují, že v Česku žije s nulovou finanční rezervou více než polovina lidí, to je v současné situaci největší riziko. Z takových lidí se prakticky ze dne na den mohou stát dlužníci a další z řetězové reakce je mohou následovat.
Vláda slíbila na přímou podporu firem 100 miliard korun, 900 miliard má jít k tomu na záruky. Snížený příjem státní kasy v kombinaci s mimořádnými výdaji způsobí obrovské státní zadlužení. Podle ekonomů plánovaný rozpočtový schodek ve výši 200 miliard korun je podhodnocený a skutečná realita může být daleko vyšší.
V poslední době je mnoho vládních prohlášení doslova na vodě. Nejen, že politici často říkají to, co za chvíli už není pravda, ale často ani odborníci, kteří jim našeptávají nemohou věštit z křišťálové koule a politici začínají stále více improvizovat. Mnoho slov, která nic neříkají. To je současná realita v Čechách. Není divu. Česká ekonomika závisí v mnoha směrech na západních bratrech, kteří nechali Čechy v minulosti mnohokrát na holičkách. Inu v demokracii a svobodě je odpovědnost za sebe sama to nejpodstatnější. Čechy s pošlapanou soběstačností a sebevědomým, rozhodně nikdo zachraňovat nebude. V demokracii a svobodě je všeho dost, ale nic není zadarmo tak, jak politici rádi a často „svým ovečkám“ slibují. Nezbude nic jiného, než se jako mnohokrát v historii postavit na vlastní nohy, ale v čele s politiky, kteří si nepřišli jen rychle a za každou cenu vydělat jen pro sebe. Takoví do veřejných funkcí nepatří.
Rakousko věnuje na přímou finanční pomoc téměř sedm procent svého HDP, Česká republika jen pouhá dvě procenta.
Účinnost vládních opatření se vyhodnotí se za pár týdnů, možná měsíců.