• „Vojtěchův resort zaplatil v Číně za respirátor dvakrát vyšší cenu než vnitro“ (6. dubna). Vnitro v přepočtu za jednu masku zaplatilo 2,79 dolaru, Ministerstvo zdravotnictví 5,7 dolaru. (Následně se ukázalo, že to bylo dokonce 6,8 dolaru.)

• „Firma dodala Vojtěchovi respirátory za 1,2 miliardy. Připravená schránka, říká o ní expert“ (15. dubna). Ještě před měsícem nevěděl lanškrounský majitel firmy LA Factory Radek Švec o respirátorech podle vlastních slov téměř nic. Nyní je z něj jeden z největších dodavatelů medicínského materiálu pro Ministerstvo zdravotnictví.

• „Vnitro nakoupilo roušky, 80 korun za kus. Jen omyl ve smlouvě, říká Hamáček“ (28. dubna). První výrazný stín vržený na nákupy Hamáčkova resortu. Zveřejněná smlouva s čínskou firmou Liyi Trade Limited uváděla, že si u ní vnitro zakoupilo jeden a půl milionu roušek za bezmála 121 milionů korun. Cena jedné roušky by tak byla v přepočtu zhruba 80 korun. Doložit Hamáčkovu verzi o chybě vetkané přímo do smlouvy dalo úřadu pořádně zabrat. Celní prohlášení, které doložilo, že ve skutečnosti nešlo o roušky, ale o dražší respirátory, se podařilo najít až po pěti dnech.

• „Masky dovezené z Číny netěsní. Jen když se přilepí na obličej“ (29. dubna). Seznam Zprávy nechaly otestovat čínské respirátory a zjistily, že jejich účinnost může být až o polovinu horší. „Všechny testované typy přiměřeně vyhověly požadavkům, ale pouze v případě, když jsme respirátory přilepili na hlavu testovací figuríny,“ řekl k závěrům expert z Ústavu chemických procesů Akademie věd. Důvodem, proč čínské masky nesedí na obličeji Evropanů, je podle něj rozdílná anatomie obličejů. Proto se masky při testech lepí vteřinovým lepidlem nebo izolepou.

• „Ministerstvo objednalo respirátory od firmy, po které pátral Interpol“ (1. května). Firma De Sol investment s utajeným vlastníkem z karibského daňového ráje Belize měla dodat Ministerstvu zdravotnictví tři miliony respirátorů za 300 milionů korun. Seznam Zprávy zjistily, že dodavatel byl součástí vyšetřování obchodů s padělky, kvůli čemuž jej prověřovala i mezinárodní policejní instituce Interpol.

• „Nákupní horečka s respirátory končí. Vláda má problém s certifikáty“ (10. května). Z dokumentů o nákupech, které Seznam Zprávy získaly, je patrné, že česká ministerstva nakupovala i zboží bez evropského certifikátu CE. Tedy bez dokladu, že daný výrobek byl před uvedením na evropský trh posouzen a prověřen z hlediska funkčnosti a bezpečnosti. Seznam Zprávy nechaly posoudit také dokumentaci, kterou dodalo Ministerstvo vnitra k dodávce respirátorů od čínské společnosti Liyi Trade, ani u ní nebyl platný certifikát CE.

• „Největší dodavatel respirátorů pro zdravotnictví předložil padělaný certifikát“ (12. května). Firma LA Factory při první dodávce medicínských respirátorů dodala resortu ministra Adama Vojtěcha certifikát od polské laboratoře. Ta však Seznam Zprávám potvrdila, že žádný takový certifikát nevydala a že musí jít o falzifikát.

Ministr zdravotnictví Vojtěch pod vlivem množících se pochybností o nákupech jeho resortu přestal mluvit o tom, že „nežijeme v optimální době“ a že jeho postupy „nevypadají ideálně“.

Naopak se začal stavět do role člověka, který chce přijít případným levárnám na kloub: všem dodavatelům rozeslal dopis a oznámil jim, že se rozhodl nákupy prověřit na základě „vážných podezření“. Od dodavatelů prý začne vyžadovat certifikáty pro dané ochranné pomůcky a platná prohlášení o shodě. Když je nebudou mít, pohrozil jim trestním oznámením.

Po dvou měsících nouzového stavu jsme se tedy dostali do situace, kdy sami ministři, zodpovědní za „jízdu bez pravidel“, začínají mluvit řečí paragrafů.

Nákupy v Číně už prověřuje i Nejvyšší kontrolní úřad. Kromě toho můžeme předpokládat, že divoké jaro na dvou ministerstvech se může stát (možná už stalo) podnětem pro vyšetřování policie, která se ze zákona musí zabývat informacemi z veřejných zdrojů. Nota bene když „závody“ ministrů vnitra a zdravotnictví o to, kdo nakoupí více a levněji, jasně ukázaly, za jakou cenu se ochranné prostředky i v době celosvětové pandemie daly skutečně pořídit. A jak se na nich dokázal ještě někdo další přiživit.

A věřme, že si ministři Hamáček a Vojtěch vybaví všechny okolnosti, aniž by jim k tomu někdo musel křičet do ucha:„Nebuďte slušnej! Kdo to byl? Jméno!“

Kauza podivných nákupů ve stavu nouze nekončí ani pro nás.

zdroj:seznamzpraavy.cz /celý text…

Věřit Českým politikům se občanům už mnohokrát nevyplatilo.

• Bude největší nakupování politiků v historii za cizí peníze v pořádku?
• Všechny firmy s puncem prázdná schránka právně vzdělaných politiků byly informací o jejich totální neschopnosti?
• Opět zvítězil klientelismus a korupce, nebo je to všechno jen mnoho náhod najednou ?