Karlovarský kraj rozdělí zbytek z loňského přebytku, většinu nechá v rezervách. Místo původních velkolepých plánů se kraj bude muset vypořádat s drahotou a vlnou uprchlíků z Ukrajiny.
Karlovarský kraj rozdělí třetí, nejvyšší část z více než 900milionového přebytku hospodaření z loňska. Většinu si nechá v rezervách, část dá jako zálohu na vyšší náklady za energie pro kraj a jeho příspěvkové organizace, uvedl náměstek hejtmana Vojtěch Franta (Piráti).
Kulhánkův rozpočet měl původně schválený schodek 1,5 miliardy korun, který měl sloužit na předfinancování projektů, u kterých kraj předpokládá, že na ně získá dotace. Přebytek hospodaření ale umožňuje některé oblasti hospodaření posílit. Návrh musí ještě projít schválením krajského zastupitelstva.
„Je to třetí část rozdělování přebytku z roku 2021. Tentokrát se má rozdělovat přes 720 milionů korun zhruba a 500 milionů korun má jít do Fondu budoucnosti, tedy na rezervu na budoucnost. A zmíním i jednu z podstatných částek, 50 milionů chceme držet jako rezervu pro naše příspěvkové organizace na zvýšené ceny energie a podobně,“ uvedl Franta.
Z celkových 729,2 milionu korun má jít také 25,4 milionu korun do rezervy pro případ výpadku financování sociálních služeb nebo 50 milionů korun na stavbu parkoviště u testovacího polygonu BMW u Sokolova, k jehož stavbě se Karlovarský kraj zavázal. Dalších 20 milionů si kraj nechal stranou na možné zvýšení nákladů kvůli růstu úrokových sazeb z úvěrů. Celkem téměř 62,3 milionu si Karlovarský kraj vyčlenil jako rezervu na náklady, které by mohl mít s migrační krizí kvůli ruské agresi proti Ukrajině.
Vzhledem k současné situaci, kdy prudce rostou ceny energií a navíc musí kraj řešit vlnu uprchlíků z Ukrajiny, se velká část peněz přesouvá na rezervní účely.
Nejvíce nejspíš utrpí investice. Vše trochu připomíná osmileté decimování investic v Karlových Varech, kde současný hejtman Kulhánek řadu let zpravoval městské finance. Dnes jsou Karlovy Vary v dluzích nejen finančních, ale díky dlouhodobým tupým škrtům investic a oprav mají obrovský vnitřní dluh, kdy se řešily nejvíce havarijní stavy, často za pochodu a na plánování už nezbyly žádné peníze. Ale za to občané dostávali festivaly, jarmarky a městem štědře dotovanou kulturu, jako pozlátko na postupně se rozpadající se infrastrukturu.