22. května 2024

zprávy z Karlovarského kraje

Nález lebky ve starém hrobě šokoval lékaře i vědce

Nálezy z pohřebiště odhalily vyspělost raně byzantských lékařů, zejména těch, kteří sloužili ve vojsku. Prokazují také vysoké společenské postavení vojenských profesionálů, jako byli lučištníci na koních nebo kopiníci, a jejich rodin. Nález mění pohled odborníků, jelikož na jedné z lebek jsou patrné stopy po složitých mozkových operacích
REKLAMA

Nálezy z pohřebiště odhalily vyspělost raně byzantských lékařů, zejména těch, kteří sloužili ve vojsku. Prokazují také vysoké společenské postavení vojenských profesionálů, jako byli lučištníci na koních nebo kopiníci, a jejich rodin. Nález mění pohled odborníků, jelikož na jedné z lebek jsou patrné stopy po složitých mozkových operacích. Ukazuje se, že tehdejší znalosti byzantských lékařů byly daleko větší, než bychom čekali. Rozsáhlá zpráva o zajímavém nálezu na řeckém ostrově byla vydána knižně pod názvem „Východořímští jízdní lučištníci a mimořádné lékařsko-chirurgické zákroky na Paliokastru na ostrově Thasos v protobyzantském období“.

Na dokument o operacích mozku ve starověku se podívejte zde:

Hrobky vysoce postavených mužů a žen

Kosti byly nalezeny na starověkém křesťanském pohřebišti a nedaleko márnice. Objev učinil tým doktora Anagnostise Agelarakise. Antropologové celkem odhalili 10 koster, čtyři ženské a šest mužských, které zřejmě patřily jedincům z raného byzantského období – čtvrtého až sedmého století našeho letopočtu. Muži byli zřejmě kdysi jízdní bojovníci, buď lučištníci na koních, nebo kopiníci. Těžká jízda a jízdní lučištníci byli Římany a později Byzantinci považováni za elitní vojáky, a proto měli poměrně vysoké společenské postavení. Římské legie dlouho zaměstnávaly profesionální lékaře a měly dokonce specializované nemocnice, a proto Byzantinci v této tradici pokračovali. Ostatky nalezených žen byly zřejmě ostatky jejich příbuzných, pravděpodobně manželek. Jak uvedl deník The Times, zřejmě se jednalo lidi vyšší třídy. Vědci se tak domnívají na základě umístění a architektury pohřebiště.

Velmi složité operace

Agelarakis a jeho tým prozkoumali kosti mrtvých. Ukázalo se, že tito pravděpodobně utrpěli trauma, a proto jim byla poskytnuta rozsáhlá lékařská péče. „Velmi vážné případy úrazů, které utrpěli muži i ženy, byly ošetřeny chirurgicky nebo ortopedicky velmi zkušeným lékařem/chirurgem s velkým výcvikem v péči o úrazy,“ uvádí Agelarakisova zpráva. Je tak tedy jasné, že tehdejší vojenští lékaři měli požadovanou úroveň dovedností k provádění takových operací. Jakýkoli chirurgický zákrok v předantibiotickém věku byl velmi nebezpečný.

Dobová trepanace lebky

Vědci byli překvapeni zejména jednou lebkou. Zkoumání dat naznačuje, že muž měl pravděpodobně infekci a že operace byla pokusem o záchranu jeho života. Lebka patřila asi lučištníkovi nebo kopiníkovi a Agelarakis a jeho kolegové byli schopni z ostatků odvodit lékařské a chirurgické údaje, stejně jako paleopatologické údaje.

Tento jedinec byl v místní komunitě zjevně velmi významný. Zákrok na lebce je známý jako trepanace a zahrnoval vyvrtání dvou malých otvorů do lebky. Navzdory dovednostem vojenského chirurga se však zdá, že muž zemřel během operace nebo krátce po ní, protože na lebce nejsou žádné známky hojení. Samotná složitost operace však ještě více přesvědčila antropology o tom, že zde byli svědky důmyslné starověké operace mozku. „Chirurgická operace je nejsložitější, jakou jsem kdy za 40 let své práce s antropologickým materiálem viděl,“ uvedl k nálezu Agelarakis.

Zdroje: www.ancient-origins.netwww.ancient-origins.netgreaterancestors.com

Copyright © Všechna práva vyhrazena | Newsphere by AF themes.