Proč byl příklad Islandu zamlčen ?
Existují země kde se nekrade ve velkém a pro zábavu elit?
Lidé nechtěli nečinně sledovat, jak politici rozkrádají budoucnost jejich dětí. Zloději v límečcích odtáhli pryč.
Média nás před časem zásobovala do posledního detailu o nepokojích v Egyptě, a až do určité doby i v Libyi.
Mlčela však jako hrob o revoltách a o příkladné ukázce občanské revoluce, která se odehrála před několika léty na “demokratickém“ Islandu, kde občané donutili odstoupit protilidovou vládu a přepsat ústavu. Právě proto, že případ Islandu je modelem opravdové občanské revoluce, tak je ututláván všemi světovými masmédii, samozřejmě i našimi.
Česká listopadová revoluce v roce 1989 dnes spíš připomíná komedii, kde si komunisté po předání moci politické, ponechali moc ekonomickou. Už jen fakt, že státní podniky privatizovalo často jejich vedení, kde seděl jeden komunista vedle druhého s napojením na STB je realitou, které se media v Čechách nikdy také moc nevěnovala.
Jeden den si šli bolševičtí komunisté lehnout, aby se ráno probudili jako podnikatelé a členové Občanského fóra (OF) a později ODS, ODA, nebo ČSSD, či dalších stran, kam se v tichosti infiltrovali.
Vtipy o prospěchářských komunistech v různých politických stranách se změnily ve zlodějinu a korupci nebývalých rozměrů. kdy se rabovalo za bílého dne v zemi, kde jsou lidé dnes spíš pracující žebráci svých západních kolonizátorů, neúnavně ždímajících malou českou zemi do poslední kapky za vydatné pomoci vlastního obyvatelstva, které kdysi ekonomicky udávalo světu tempo a platilo stříbrnými penězi.
Island je v současnosti nejlepším příkladem mírové a důstojné reakce veřejnosti proti moci, která dovedla zem i celý svět ke krizi. Islandský model ukazuje, že politici musí mít strach z reakce lidí, pakliže nebudou jednat v jejich prospěch. Ne ale strach o život, ale o svoji kariéru. Cenzura občanské revoluce na Islandu je nejlepším důkazem jak se zachází s informacemi, které můžou být nebezpečné pro politické a ekonomické elity.
Na Islandu lidé rezignovali na jakoukoliv podobu vlády, velké banky byly znárodněny a bylo rozhodnuto, že lidé nezaplatí dluhy, které vytvořili politici, protože je to problém jejich špatné finanční politiky, ne lidí. V nové ústavě bylo zakotveno, že občan je hlavním politickým protagonistou, nikoliv politik. Jako je tomu už více než 700 let ve Švýcarské konfederaci !
reklama
ZAPRODANÝM NOVINÁŘSKÝM DĚVKÁM SE VĚŘIT NEDÁ
Umlčená fakta o Islandu a kapitalistických kamarádech jako věřitelů, kteří každého obdarují tučnými úroky :
V roce 2008 byla znárodněna největší banka. Měna se zhroutila, trh pozastavil svou činnost. Země zkrachovala.
Rok 2009. Obrovské protesty před parlamentem, lidé donutí k rezignaci předsedu vlády a celý jeho vládní blok. Politici volají po splacení dluhu vůči Británii a Nizozemsku a to ve výši 3.500 milionů eur, což je částka, kterou má zem zaplatit v příštích 15 letech s 5,5% úrokem.
Rok 2010. Lidé jdou do ulic a vybojují si zákon o obecném referendu. V lednu 2010 ho prezident odmítne ratifikovat, a oznámil, že ho bude konzultovat s EU. Lidé jdou znovu do ulic. V březnu se koná referendum, jehož výsledek je, že 93% lidí odmítne zaplatit dluh vůči Británii a Holandsku. Vláda byla donucena k tomu, aby zahájila vyšetřování, které má vyřešit právní odpovědnosti státních představitelů za krizi. Dojde k zatčení několika vedoucích bankéřů a manažerů. Interpol vydal rozkaz a všichni zúčastnění bankéři opouštějí zemi. Lidé dávají dohromady novou ústavu, která už není kopií dánské ústavy, jako tomu bylo doposud.
Rok 2011. Ústavodárné shromáždění, složené z lidí přímo volených lidmi, zahájilo svoji činnost v únoru a předložilo návrh ústavy na základě konsensu a doporučení. Ta musí být schválena parlamentem, který byl vytvořen po nových volbách.
Toto je stručná historie islandské revoluce: odstoupení celé vlády, znárodňování bank, obecné referendum, uvěznění lidí zodpovědných za krizi a přepsání ústavy přímo občany.
Co se stalo na Islandu bylo pozorováno všemi předními evropskými politiky jako je Merkelová, Sarkozy, Cameron, 
Zapatero, Berlusconi a i dalšími a vyhodnoceno jako nebezpečné pro jejich zkorumpované systémy.
Bojkot informací o Islandu byl striktně dodržován tisíci “nezávislými a nestrannými demokratickými” novináři v rámci veškerého korporátního tisku, rozhlasu a televize. Masmédiím vládní vyjednávači nabídli údajně v některých zemích daňové úlevy výměnou za mlčení.
Ale přesto přese všechno se zprávy o islandské revoluci šíří po celé Evropě. Občané se tu sami postavili zkorumpovanému a neudržitelnému systému a dali světu lekci z opravdové demokracie. Po celém světě bude tato vzpoura občanů známa a oceňována, dříve nebo později, a to navzdory vládám politických a ekonomických kriminálních “elit”, které mino jiné zapříčinily celosvětovou krizi.
Už i u nás vznikají uskupení, která organizují protesty proti stranické a vládní zvůli a oblbování a okrádání občanů politiky s maskou lidumilů bagrujících si pro sebe a kamarády peníze všech, dokonce i na dluh, který budou splácet budoucí generace.
Touha po svobodě a nezávislosti nezná hranic !
Česko se díky prorůstající privatizaci veřejného zájmu propadá v Indexu vnímání korupce.
Švýcarsko má velmi vyspělou ekonomiku založenou na finančním sektoru a sofistikovaném průmyslu. Některé produkty jsou takřka ikonické (hodinky, čokoláda). Podle Mezinárodního měnového fondu jde z hlediska hrubého domácího produktu v paritě kupní síly na obyvatele o pátou nejbohatší zemi planety (k roku 2021). Švýcarský index lidského rozvoje je dle OSN druhý nejvyšší na světě (k roku 2019). Světové ekonomické fórum Švýcarsko označuje za 5. nejkonkurenceschopnější zemi na světě.