Další důl na stavební kámen chtějí těžaři otevřít kousek od památkově chráněných čedičových Varhan kousek od obce Hlinky na Karlovarsku.
Do těsného sousedství obce Hlinky se dostalo chráněné ložiskové území pro těžbu kamene, které bylo nedávno rozšířeno. Těžební společnost KMK Granit však nechce odhalit, kdy plánuje začít s těžbou.
„Rozšíření chráněného ložiskového území je jen prvním krokem z několika, které vyžaduje zákon,“ řekl Pavel Tatýrek, zástupce firmy. „Je to dlouhodobý proces a nikdo neví, kdy by se tady mohlo těžit. Závisí to na mnoha faktorech,“ dodal.
Starostka Stanovic Alice Kondelčíková se o záměru firmy dozvěděla až letos v lednu.
„Dostala jsem od nich dopis, ve kterém mi oznámili, že se něco takového chystá. Do té doby jsem o rozšíření území ani o otevření lomu neměla tušení,“ uvedla starostka.
Správa CHKO nebyla zapojena do jednání.
Starostka se snaží najít důvody, proč by lom v blízkosti obce neměl být.
„Pokud je předložíme, možná někdo pochopí, že není vhodné lom otevřít,“ řekla Kondelčíková. Spolupracuje proto s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR i se správou Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. „Chceme mít na své straně instituce, které mají vliv na rozhodování,“ vysvětlila starostka.
Správa CHKO kritizovala to, že nebyla zapojena do jednání na ministerstvu životního prostředí.
„Tam jsme mohli hájit naše zájmy. Teď to bude těžší. Nejsem si jistý, jestli náš podnět bude úspěšný,“ řekl Jiří Sikora, vedoucí oddělení ochrany přírody a krajiny CHKO Slavkovský les.
Ministerstvo životního prostředí souhlasilo se společností KMK Granit na podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru Hlinky a zároveň změnilo chráněné ložiskové území. Správa CHKO se podle Sikory bude snažit zabránit tomu, aby bylo narušeno nebo ohroženo životní prostředí v obci Hlinky a v Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les.
Místní chtějí proti plánu těžit petici.
Proti záměru těžařské firmy se chystá petice. Jejím iniciátorem je Vladimír Rigo, který hodlá oslovit všechny sousedy.
„Chci znát jejich názor a zjistit, jestli jsou proti lomu nebo ne.“
Z pohledu lajka se na první pohled nabízí, že pod porostem kopce, který má být odtěžen, může vyvřelina skrývat další varhanní skulpturu, která si zaslouží více péči památkářů, než těžařů, kteří po komerčním využití místo opustí a za jejich činností zůstane často jen ekologická zátěž, která znehodnotí nejen místo samotné, ale i okolní prostředí.
Přírodní památky v Česku jsou území zřízená k ochraně významných přírodních fenoménů nebo lokalit ohrožených druhů. Mezi nejznámější přírodní památky patří Pravčická brána, největší pískovcová brána v Evropě, nebo Adršpašsko teplické skály, rozsáhlý soubor skalních útvarů. Případná těžba by mohla ohrozit i přírodní památku Čedičové varhany. Ty jsou, obdobně jako známější Panská skála u Kamenického Šenova, pozůstatkem sopečné činnosti z období před přibližně 22 miliony lety. V lokalitě roste orlíček obecný a žije zde ještěrka živorodá či zmije obecná.