Hradec Králové prožívá politické déjà vu. Po třiadvaceti letech tu opět probíhá veledůležitý sjezd ČSSD. Tentokrát byl svolán v reakci na stranický volební propadák a jeho cílem má být restart ČSSD navenek vyjádřený zvolením nového předsedy strany. Jako čestný host na sjezdu vystoupil prezident Miloš Zeman a jak je už tradičně zvykem, také předseda slovenské sociální demokracie a slovenský premiér Robert Fico.
Projev Miloše Zemana byl jako vždy velmi výrazný a k počínání i stavu ČSSD nepřekvapivě poměrně velmi kritický. Od mesiáše, který tuto stranu vyvedl z pomyslného několika procentního egyptského otroctví do země zaslíbené, oplývající volebními úspěchy a vládním mlékem a strdím, se ostatně nic jiného ani čekat nedalo. Pro Zemana musí být pohled na současný stav „jeho“ sociální demokracie skutečným utrpením a z jeho projevu, jakkoliv se tradičně snažil o nadhled, nadsázku i vtip, to bylo přesto patrné.
Prezident Zeman nezklamal a jeho projev byl jako vždy všechno jiné, jen ne nudný. Hovořil pochopitelně spatra, což je skutečně obdivuhodné a to nejen vzhledem k jeho věku. Zahájil tím, že si vyřídil zbylé účty z prezidentských voleb. Jak je jeho dobrým zvykem, znectil přitom kdekoho. Otcovsky pokáral sociální demokraty, kteří ho nevolili a naopak poděkoval těm, kteří mu vyjádřili podporu. Metaforicky se například vyjádřil ke třem sociálnědemokratickým hejtmanům, kteří ho nevolili takto: „Skotačili na louce a skládali písmenka a z těch písmenek jim vyšlo jméno Drahoš“.
V této souvislosti pak konstatoval, že pro členy ČSSD, kteří vyjádřili podporu Drahošovi – „nazvěme je bez jakékoliv pejorativní konotace drahošovci“ – by mělo být věcí cti zastávat i jeho názory. A tedy souhlasit s Drahošovo prohlášením, že by nikdy nejmenoval premiérem trestně stíhaného člověka a tudíž se v žádném případě nepokoušet o vstup do vlády vedené Babišem. Prezident tím jednoznačně poukazoval na určité členy ČSSD, kteří sice podpořili Drahoše, ale přitom by si zároveň velice rádi s Babišem znovu zavládli.
Prezident poté dále ve svém projevu jednoznačně vyzval ČSSD k jednání s hnutím ANO, přičemž použil slova prvorepublikového sociálního demokrata Rudolfa Bechyněho o „suché skývě opozice“. Přičemž ho doplnil konstatováním zkušeného praktika, že tato skýva „není jenom suchá, ale není ani posolená“. Miloš Zeman nejenom tímto bonmotem delegáty sjezdu seznámil se svým názorem, že pokud se chce ČSSD vrátit z propadliště dějin zpátky na výsluní, musí být vidět a slyšet, což je z opozice téměř nemožné. „Těch vašich ubohých patnáct poslanců se tam smíchá v jakýsi koktejl, navíc ve společnosti stran jako je TOP09 – vynikající, nebo STAN – ještě lepší…a potom anarchisticko-chaotické hnutí, které se nazývá Piráti. Chcete-li být v tomto koktejlu, poslužte si. Jenom vám říkám, že vám to nepomůže a můžete klesnout i pod pětiprocentní hranici.“
„Nechcete-li upadnout do zapomnění, pracujte. Pracovat můžete pouze, když budete v jakémkoliv složení účastni vládních aktivit“, konstatoval prezident. Toto jeho jednoznačné stanovisko nejspíše dvakrát neuvítal Milan Chovanec, který kandiduje právě s vizí odchodu do opozice a který se skrze ostentativní podporu Zemana pokoušel upevnit svou stranickou pozici.
Zeman během svých otcovských šlehanců do řad mátožné ČSSD také suše konstatoval, že „sociální demokracie je jediná strana, která neměla jasné stanovisko, kdo je její kandidát na prezidenta. Nemá jasné stanovisko, zda jít do opozice, nebo se účastnit vlády. Sociální demokracie je jediná strana, která neví, kdo bude její předseda. Jinak jste naprosto v pořádku”.
Miloš Zeman ve svém projevu nepodpořil žádného z devíti kandidátů na předsedu s tím, že nechce opakovat „svou největší politickou chybu“, za kterou označil podporu Vladimíru Špidlovi. Nepřímo tak vlastně konstatoval, že mezi kandidáty na předsedu nevidí žádnou skutečnou osobnost – jen samé další Špidly.
A s tím souvisel i jeho další názor, který nabídl delegátů k posouzení a to ten, že hlavní příčinou volného pádu ČSSD byly tragické a především naprosto necharismatické osobnosti jejím čele. Prohlásil, že naprostá většina potenciálních voličů jakékoliv strany ji vnímá výhradně skrze jejího předsedu a ten tedy musí být naprosto nezbytně právě především charismatickou a přesvědčivou osobností. Řekl, že předseda jakékoliv strany buď dokáže potenciální voliče „strhnout a má charisma a nebo to nedokáže“.
Jako příklady necharismatických, ba naopak dokonce „odpudivých“ předsedů, si prezident se sobě vlastní zlomyslností vybral Sobotku a Kalouska. „Buď je jemně řečeno – nepřitažlivý, nejemně řečeno odpudivý. A protože nechci mluvit o konkrétní osobě Bohuslav Sobotky, dovolte mi, abych si zvolil konkrétní osobu Miroslava Kalouska. Tak tedy na druhém pólu českého politického spektra se objevuje odpudivý, dnes už bývalý předseda pravicové politické strany. Dostali jste se na těch sedm procent především proto…., že ve vašem čele nestála osobnost.“
V závěru svého projevu pak prezident popřál ČSSD, aby zvolila co nejlépe a aby se především sjednotila. „Budete-li si vrážet kudlu do zad, budete-li se zbavovat svých názorových odpůrců, tak tím oslabujete svoji stranu i sami sebe. Chcete-li být skutečnými přáteli, nebuďte stranou podrazáků. Přeji vám, abyste opět našli své místo na slunci,“ rozloučil se Zeman s delegáty sjezdu.
V této souvislosti stojí za zmínku také následující projev premiéra Robert Fica, předsedy slovenské sociální demokracie. Jakkoliv je Fico rozporuplným politikem, který v současnosti čelí na Slovensku politické krizi své strany, jedno se mu nedá upřít – je osobností. Je přesně takovým typem politika, kterého zmiňoval Zeman a kterým ČSSD v posledních letech nedisponovala. Politikem s charismatem, který ví, co chce lidem říci a ví jak jim to má říci. Jeho proslov byl proslovem energického, názorově jasně vyhraněného a rétorickým nadáním vybaveného sociálního demokrata, který se nebojí dávat jasně najevo, že je v první i poslední řadě především sociálním demokratem a ne nějakým bezbarvým středovým neutrálem.
Velký úspěch u publika i prezidenta Zemana sklidil nejen se svým vynikajícím proslovem, ale také lechtivým bonmotem, vztahujícím se na nutnost výměny politiků, kteří ve funkcích neobstáli – „Ak prestaně fungovať bordel, je treba vymeniť dievčatá a nie postěle“.
Po ukončení projevů obou čestných hostů sjezdu pokračoval program diskusí a poté členové ČSSD přistoupí k velmi očekávané volbě nového předsedy, jejíž výsledek by teoreticky měl odpovědět na otázku, kudy se bude strana dále ubírat. To, zda ČSSD vyslyší volání Miloše Zemana po charismatickém lídrovi je však již jasné nyní, protože žádná charismatická osobnost bohužel nekandiduje. A tím se také zároveň vlastně již předem odpovídá na onu otázku stran budoucnosti ČSSD. A to i v případě, že nový předseda bude zastáncem dohody s hnutím ANO.