Symfonici z Karlových Varů představili v krajské knihovně na debatě o využití Císařských lázní svou vlastní variantu vyhovujícího koncertního sálu. Nejnovější studii jim vypracoval architekt Jiří Danda.
„Císařské lázně jsou jedním z nejimpozantnějších objektů, které tady máme. Jejich autoři Fellner a Helmer vytvořili řadu koncertních sálů, například Státní operu v Praze a další,“ poukázal člen spolku Koncertní sál pro Karlovy Vary Václav Kubík. Jejich snahu o hledání důstojného sálu podpořilo v petici už 2 100 lidí, včetně známých osobností.
Město nemá pro symfoniky žádnou vhodnou nemovitost, ale možná by mohlo i lépe hledat ve vlastních objektech, protože Císařské lázně patří Karlovarskému kraji.
„Vedli jsme řadu jednání, ze kterých vyplynulo, že by byla vestavba koncertního sálu do Lázní I nejvhodnější,“ zmínil Martin Ondráček, koncertní mistr Karlovarského symfonického orchestru (KSO).
„Památková podstata objektu není v Zanderově sále, byť je hezký. Unikátnost spočívá v řešení lázeňského provozu,“ upozornil Lubomír Zeman z Národního památkového ústavu v Lokti.
KSO už řadu měsíců hledá nejen vyhovující sál, ale také zázemí. Nyní je v nájmu v Lázních III. Vedoucí krajského oddělení památkové péče Jaroslava Pokludová připomněla, že s koncertním sálem počítala už první varianta projektové dokumentace, jenomže pak se ukázalo, že kapacita byla nedostatečná.
Debata o využití Císařských lázní bude pokračovat prostřednictvím ankety v Krajských a Radničních listech. Lidé v ní mohou hlasovat mezi třemi variantami.
První varianta hovoří o tom, aby se rekonstrukce uskutečnila dle stávajícího projektu a složil se ni kraj, město a ministerstvo financí.
Druhou variantou je oprava podle stávajícího projektu s tím, že kraj využije dotaci zhruba 123 milionů korun s pětiletým omezením z důvodu dotace.
Třetí varianta počítá s tím, že se kraj pokusí získat 85 procentní dotaci z evropských fondů a rovněž nebude možné využívat budovu ke komerčním záležitostem.
Symfonici jsou opět v začarovaném kruhu. Město pro orchestr odpovídající budovu nikdy nemělo i přes to, že patří mezi nejstarší hudební tělesa v Evropě.
