Dne 5. října 2023 se sešlo na horním nádraží sedmnáct turistek. Koupily si jízdenku do Klášterce nad Ohří a šly do vlaku, který přijel na třetí kolej. Vlak měl pět minut zpoždění. Děvčata se posadila a vlak se s nimi rozjel ve čtvrt na deset. Mezi tím, co si povídaly, uteklo čtyřicet minut, a vlak zastavil v Klášterci nad Ohří, kde turistky vystoupily.
V Klášterci se turistky vydaly k autobusovému nádraží. Tam si našly autobusovou zastávku číslo čtyři a počkaly deset minut na autobus, který jel směr Horní Halže. Autobus jel samými zatáčkami a stále stoupal výš a výš. Po dvaceti minutách autobus dojel do Měděnce, kde děvčata vystoupila. Čekal je pořádný vítr a stoupání po asfaltové silnici do kopce. Po patnácti minutách došly ke kapli spíše modlitebna Nejsvětějšího srdce Ježíšova z roku 1935.
Dále výš po strmé pěšině vzhůru dojdete na vrch Mědník k další kapli Neposkvrněného početí panny Marie. Od této kaple je nádherný výhled na Krušnohorské vrcholy Fichtelbergu a Klínovce, větrné elektrárny, Doupovské hory. Pěkný pohled je na obec Měděnec.
Pod kaplí je bývalá hornická štola Marie Pomocné a koňská jáma. Je pozůstatkem těžby zlatonosných měďných rud. Během těžby vznikly hornické prostory, které dnes slouží k historickým prohlídkám a Zlatohorské naučné stezky. Dnes jsou zařazeny mezi kulturní památky.
Po náročném výšlapu to stálo za krásný pohled na okolí. Když si prohlédly místo, tak se odebraly zpět tou samou cestou dolů k hlavní silnici. Pod horní kaplí stávaly tři hotely, které shodou okolností všechny tři vyhořely. K výstavbě dalších hotelů už nedošlo. Ženy došly k hlavní silnici a vydaly se po zelené turistické značce směr Perštejn. Asfaltovou silnicí došly na náves Měděnce, kde mají krásný kostel Narození Panny Marie. Vesnička stojí v Krušných horách. Prošly Kadaňskou ulicí, až došly k přírodní skalnaté památce “ měděnecké Sfingy“.
Tyto skály stojí v nadmořské výšce sedm set devadesát metrů. Geologický útvar, který svůj název obdržel podle sochy Sfingy u egyptských pyramid v Gíze. Od roku 1983 jsou Sfingy chráněnou přírodní památkou, dosahují až dvacet metrů. Výtvory přírody vznikly mrazovým zvětráváním, dlouhodobým působením mrazu a vody.
Zde je altánek, kde se děvčata nasvačila a chvilku si odpočinula. Po odpočinku se vydaly lesní cestou, která stále klesala. V obci Údolíčko jsou pěkné chalupy a zelené lány, kde spatřily srnky. Po dvou a půl hodinách cesty v Údolíčku jedna z turistek požádala místní mladou paní, jestli by neodvezla dvě seniorky na nádraží Perštejn. Cestou měly malou nehodu a bolely je nohy.
Bez řečí byla ochotná a odvezla je. Touto cestou všechny turistky moc děkují této mladé paní za vstřícnost a pomoc. Dále turistky pokračovaly, až došly k Pivovaru – restaurace Chalupník.
Dřív zde byla fabrika na prýmky, kterou nechal postavit továrník Ludwig Breitfeld v roce 1904. Zpracovávalo se zde umělé hedvábí. K výrobě se používalo technologické splétání nebo háčkování na galonových strojích. Tuto továrnu koupil podnikatel Miroslav Chalupník v roce 2008 a udělal z ní Pivovar – restauraci Chalupník. Zde se děvčata naobědvala. Je to nádherná restaurace. Po skvělém občerstvení vyrazily po silnicí až k vlakovému nádraží. Vlak jim ujel. Vedle nádraží je místní restaurace – penzion Betty, současné době už zavřená. Turistky poprosily majitelku, jestli by nemohly dostat kávu, že jim vlak ujel a mají hodinu čas na další vlak. Majitelka byla ochotná a mohly si sednout venku na zahrádce a udělala jim kafíčko. Po necelé hodince poděkovaly, zaplatily a odebraly se na nádraží. Vlak přijel v patnáct třicet, ženy nastoupily a jely do Karlových Varů, kde se rozloučily po náročné, ale zajímavé turistice.
