Dne 15.7.2021 se sešlo překvapivě dvacet turistů. Jelikož jsou prázdniny, tak některé babičky jsou hlídací, a tak si vnoučata vzaly sebou. V devět hodin nastoupili do autobusu, který se s nimi rozjel směr Boží Dar.
Cestou jízdy autobusem začalo poprchávat. Po necelé hodince vystoupili na Božím Daru, který leží u hranic s Německem. Vydali se po žluté turistické značce.
Šli stezkou, která vedla ke křížku, kde si udělali malou pauzu a jedna turistka jim rozdala nádherné, až černé třešně, které natrhala na své zahrádce. Tento Kříž je znamením velké Boží lásky ke každému člověku. Od něj je krásný pohled na město Boží Dar. Po malém odpočinku se vydali dál po žluté značce. Začalo pršet, nasadili pláštěnky, někteří měli paraple a šli dál. Čekala je přes tři kilometry dlouhá cesta k Hadí hoře. Kolem je nádherná krajina a cestou přes les se někteří rozprchli sbírat houby. Asi tak po hodině došli k Hadí hoře.
Je vidět, že o Boží Dar a okolí se místní dobře starají.
Hadí hora se nachází v nad mořské výšce 941 metrů. Je tu obrovské kamenné moře, které vzniklo rozpadem žíly křemene a bohatého granitového porfyru. Porfyr je žilná vyvřelá hornina, to znamená, že vzniká při tuhnutí magmatu, například v puklinách a zlomech zemské kůry. Vysoký obsah křemene dodává této hornině odolnost vůči zvětrávání. Původní odolná skála byla roztrhána do bloků rozpínavostí ledu, který v každém zimním období krystalizuje v puklinách. Bloky pak byly vlečeny až do údolí. Šedá barva dala této hoře jméno Grauenstein v češtině Hadí hora. Když je krásně jasno, tak je tu nádherný, až boží pohled na hřebeny hor nad Jáchymovem a lázeňským údolím.
Po nádherné prohlídce a focení Hadí hory si někteří nasbírali borůvky. Bylo jich tu kolem hodně. Pak se všichni vydali zpět po nepříjemné strmé mokré cestě do Jáchymova, kolem bývalé lanovky na Klínovec. Po hodině a půl turisté došli do Jáchymova, kde je od hotelu Můstek provázel prudký liják a bouřka. Čtrnáct turistů, které déšť odradil, se rozhodlo, že pojedou domů. Odjeli před druhou hodinou autobusem do Karlových Varů. Šest zbývajících to nevzdalo a tradičně se zastavili na občerstvení v krásné kavárně nazývané Incognito, na kávě a zákusku. Po nádherné tečce šli na autobus, který jim jel před třetí hodinou do Karlových Varů.
