Narodila se v roce 2019, z vůle České národní banky. Světlo světa spatřila dosud v Jablonci nad Nisou, Praze, Ostravě – a nyní ve Spojených arabských emirátech v Dubaji. Seznamte se s unikátní zlatou mincí o váze 130 kilogramů, kterou obdivují návštěvníci Všeobecné světové výstavy EXPO 2020.
Přímo na místě, v rotační expozici Českého národního pavilonu s názvem Czech Spring, uvidí příchozí věrnou kopii 1:1 v provedení bronzový základ plus pozlacený líc a rub. „Originál je největší v Evropě a druhý na světě. Měří v průměru 53,5 centimetru, šířka hrany je 48 mm. Nominální hodnota činí 100 milionů korun. Dílo bylo vyrobeno u příležitosti výročí 100 let československé koruny,” vypočítává obchodní ředitel České mincovny Aleš Brix.
Nabídka zúčastnit se EXPO 2020, které se poprvé koná v regionu severní Afriky a Blízkého východu, přišla od kanceláře generálního komisaře účasti ČR na výstavě Jiřího Františka Potužníka hned zkraje příběhu této mince. Tedy už v roce 2019. Obě strany se v té době dohodly na účasti podniku na rotační výstavě nazvané „České poklady“. Navzdory ročnímu odkladu, způsobeném globální pandemií nového typu koronaviru, u původní úmluvy zůstalo. A mincovna v Dubaji skutečně vystavuje, a to nejen zmíněnou kuriozitu.
“Připravili jsme několik produktů, kterými se budeme prezentovat na rotační výstavě a zároveň v prodeji upomínkových předmětů v pavilonu. Ze současné produkce si mohou návštěvníci prohlédnout zlaté a stříbrné investiční mince Český lev. Ty jsou pro výstavu speciální v tom, že je na nich vyražen hologram. Vedle toho jsme v letošním roce uvedli na trh investiční minci ‚Tolar – Česká republika‘, kterou si připomínáme velmi zajímavý historický milník. Je totiž málo známým faktem, že jsme světu dali (mimo jiné) také jeho nejznámější a nejuznávanější měnu. Konkrétně dolar! Někde v Texasu nejspíš nikdo netuší, že kořeny jejich proslulého platidla sahají do horského městečka v malé zemi v srdci Evropy. Právě proto stojí za to, abychom si připomněli zapomenuté české dědictví, jehož historie se začala psát před pěti sty lety,” líčí Aleš Brix.
Skutečnosti, že arabský svět má v oblibě české sklo, vyšla firma vstříc tím, že nabízí k zakoupení mince Crystal Coin. Ty symbolizují oblast, kde Česká mincovna sídlí, konkrétně spojením stříbra s českým křišťálem.
Z Prahy do Jablonce – a do Dubaje
Příběh největší frézované mince na světě se začal psát na podzim 2018. Ve Švýcarsku vznikl odlitek z ryzího zlata (stupeň ryzosti 999,9), který měl o něco větší průměr než výsledná podoba a vážil více než dvakrát tolik (asi 270 kilogramů).
Odtud byl polotovar převezen do vídeňské mincovny, která provedla frézování reliéfu podle návrhu akademického sochaře a medailéra Vladimíra Oppla. Autor na lícní straně zdůraznil vznik československé měny. Udělal to kolkem z roku 1919. Zároveň je logem České národní banky (ČNB) prezentována současnost. Dominantou rubové strany návrhu je monumentální český lev a motiv nejznámější československé mince 1 kč z roku 1922.
Do konečné podoby zpracovali minci zaměstnanci České mincovny v Jablonci nad Nisou. Originál je uložen v trezoru ČNB, ostravská výstava v říjnu loňského roku nabídla veřejnosti repliku. Ta vznikla právě z důvodu použití na různých výstavách, kde by vystavení originálu obnášelo mnoho bezpečnostních opatření a nákladů na pojištění.
Letos v říjnu, čili zhruba po roce, byl duplikát vyňat z útrob ČNB a přepraven do Jablonce. Důvodem byla potřebná příprava na cestu. Na materiálu, zejména v detailních ražbách a vlysech, byly patrné negativní vlivy v důsledku chemických reakcí. Musel být proto vyčištěn. Ručně, jen s pomocí minimálního množství potřebného přípravku. Zprvu z jedné strany, pak z druhé. Očista, jež se odehrála na konci října a začátku listopadu, zabrala několik dní.
Následně byla mince vložena do ochranného obalu a bednění a vydala se “směr” letecké cargo. „Přepravu do Dubaje zajistila přepravní a logistická společnost Kühne & Nagel. Samotná cesta nezabere tolik času jako celá příprava a celní a přepravní formality, které jsou s tím spojené,“ srovnává obchodní ředitel mincovny.
Hologram? Ochrana i okrasa
Rekord, že jde o vůbec největší minci vyrobenou gravírováním, což není klasická ražební technologie, ale postup jí velmi podobný, umocňuje použití hologramů. Jejich prapůvod spadá do středověku, kdy mincmistři přistoupili k opatřením, jež měla bránit padělání mincí a penězokazectví. Hologram pro dotyčného “zlatého šampióna“ je dílem specializované české společnosti IQ Structures, která patří v oblasti těchto technologií mezi světovou špičku.
“Jde o ražený hologram ve tvaru štítu, umístěný v dolní části reverzní strany mince. Tento hologram je prvkem nejen ochranným, ale také okrasným. Stejně jako mince samotná je věnován vyobrazení českého lva z dílny medailéra Asamata Baltaeva,” popisuje Brix.
Ke spatření ochranného prvku pojmenovaného anglickou slovní hříčkou CZECH SECURITY CHECK [ček sekjurity ček] – volně přeloženo ČESKÝ BEZPEČNOSTNÍ PRVEK – není třeba žádné specializované zařízení. Je viditelný pouhým okem.
“Dále ho můžete prozkoumat jednoduchými, běžně dostupnými pomůckami: lupou a ostrým bodovým světlem, které vám poskytne například rozsvícený blesk mobilního telefonu. Po nasvícení pod určitým úhlem se ve štítu objeví skrytý ‚pohyblivý‘ obrazec. Zatímco pozorování holografického ochranného prvku je velmi snadné, jeho výroba je mimořádně obtížná. Nelze ho spolehlivě napodobit. Česká mincovna tímto způsobem plánuje chránit ražby vysokohmotnostních investičních mincí,” doplňuje Aleš Brix.
Až do konce výstavy
V emirátech si replika obří zlatí mince pobude i po ukončení zapojení mincovny do rotační expozice. Po dohodě s ČNB a organizátory zůstane v pavilonu až do skončení EXPO 2020, čili do posledního března 2022.
“Jsem přesvědčen, že rotační expozice s názvem ‚České poklady‘ je to správné místo, kde můžeme ukázat opravdové poklady, které pochází z České republiky a právem na ně můžeme být hrdí,” uzavírá obchodní ředitel Aleš Brix.
Soukromá společnost Česká mincovna vznikla v roce 1993 po rozpadu československé federace. Vyhrála výběrové řízení na dodavatele oběžných mincí pro nově vznikající samostatnou Českou republiku. Pro ČNB razí všechny platné mince české měny, ročně vyrobí přibližně 100 milionů kusů oběživa. Z tohoto objemu se v úhrnu ztratí z oběhu za 12 měsíců 30 až 40 milionu mincí. Podstatná část mizí v kapsách turistů. Mincovna vydává celou řadu pamětních zlatých i stříbrných mincí a různé zajímavé pamětní medaile. Od roku 2017 razí zlaté a stříbrné mince „Český lev“, které si pořizují investoři nejen doma a na Slovensku, ale také v Maďarsku, Německu, Číně, Hong Kongu, Jižní Korei, Kanadě či Spojených státech amerických.
zdroj:ČTK