Zahajovací koncert 184. koncertní sezóny KSO a 60. ročníku festivalu ,,Dvořákův karlovarský podzim” proběhne 15. září v hlavní sálu Grandhotelu Pupp od 19:30 hodin.
Na programu bude Svatební košile Antonína Dvořáka (1841 – 1904) bude prvním dílem, kterým Karlovarský symfonický orchestr zahájí svou novou sezonu.
Skladatel obdržel v roce 1883 z Anglie výzvu, aby zkomponoval velké vokálně- instrumentální dílo, které by mohlo být uvedeno na hudebním festivalu v Birminghamu. Dvořák si po úvahách o tématu nakonec vybral baladu Svatební košile ze sbírky Kytice Karla Jaromíra Erbena. Dílo vzniklo v průběhu roku 1884 a hned v následujícím roce ho tiskem vydal renomovaný anglický nakladatelský dům Novello. V dopise příteli Aloisi Göblovi mimo jiné napsal: „Myslím (a budete vidět, že se neklamu), že dílo to veškeré mé skladby v každém ohledu předčí, ani Stabat nevyjímaje.“
Erbenova báseň vykazuje výraznou tematickou podobnost s baladou Lenora německého básníka Gottfrieda Augusta Bürgera. Dramatický děj básně s mnoha vyostřenými situaceminabízí mnohotvárné možnosti kontrastního hudebního vykreslení jednotlivých scén a charakteristik osob, čehož Dvořák využil s nevyčerpatelnou fantazií. Velkou inspirací mu byla strhující rytmičnost Erbenových veršů, ostatně již dříve vytvořil čtyři symfonické básně na Erbenovy verše. Dvořákovo zhudebněnípatří k vrcholům skladatelovy tvůrčí geniality. Dramatický výraz kantáty, mimořádně invenční melodika a svérázná rytmičnost splývá s verši v jedinečný celek.
Dialogy dívky a umrlce svěřil autor sólovému sopránu a tenoru, úlohu vypravěče sólovému barytonu a smíšenému sboru. Dílo přesně zachovává sled scén podle literární předlohy. V úvodním sopránovém monologu dívka vzpomíná na svého milého, který odešel do ciziny. Modlí se k Panně Marii za jeho návrat a v závěru vysloví rouhavou myšlenku, že pokud se její milý nevrátí, raději zemře. Za oknem světnice se objeví umrlec, který se vydává za dívčina milého a zve ji do svého domu. Následuje hrůzostrašná cesta noční krajinou, během níž umrlec postupně odhazuje předměty, které si dívka vzala s sebou: křížek, růženec a modlitební knížku. Dvojice doputuje na hřbitov, který umrlec dívce představuje jako svůj domov. Teprve zde dívka pochopí svůj omyl. Zachrání ji až omluvná modlitba k Panně Marii a první ranní paprsky
Před uvedením na birminghamském festivalu byla kantáta za řízení autora hrána dvakrát v Plzni, 28. a 29. března 1885. V Anglii pak 27. srpna téhož roku, s účastí čtyřsetčlenného sboru, stopadesátičlenného orchestru a Dvořáka za dirigentským pultem. Anglická premiéra se stala dalším triumfem pro Dvořákovu hudbu v zahraničí, následovala doslova smršť dalších provedení.
Český název díla „Svatební košile“ odkazuje ke starému lidovému zvyku, o němž se hovoří v textu – dívky před svatbou věnovaly svým nastávajícím vlastnoručně ušité svatební košile. Pro první provedení kantáty v Anglii byl zvolen odlišný název „The Spectre’s Bride“ (Duchova nevěsta), který se při uvádění díla mimo české země vžil.
zdroj:kso.cz
[carousel_slide id=’9109′]
