Turistika Horní Slavkov směr Doubí

Dne 14.9.2023 se sešlo osm turistek na dolním nádraží na zastávce číslo čtyři. Počasí vypadalo, jako by mělo každou chvíli pršet.

Autobus přijel a turistky s cestujícími nastoupily, každá si koupila jízdenku do Lokte a pan řidič vyjel přesně v deset hodin směr Loket, Sokolov a Františkovy Lázně. Po pětadvaceti minutách řidič zastavil na zastávce v Lokti, kde ženy vystoupily. Tam pět minut čekaly na další autobus, se kterým jely do Horního Slavkova. Tam děvčata vystoupila a dala se směrem po zelené turistické značce k popravišti na Šibeničním vrchu.

Město Slavkov bylo pojmenováno po zakladateli Slávkovi z Rýzmburka, později s přidáním Horní. Těžil se zde cín, stříbro, wolfram a uran. Hornictví přineslo městu bohatství a slávu. Horní Slavkov se nachází přímo v chráněné krajinné oblasti Slavkovský les.

Památkou města je zde gotický římskokatolický kostel sv. Jiří. Kostel postupně prochází restaurováním poničeného interiéru. Město do rekonstrukce každým rokem investuje přes milion korun. Pro veřejnost je zpřístupněna hlavní hranolová věž na výhled po městě a okolí.

Děvčata se dala směrem po silnici k popravišti. Obešla staveniště nového sportovního areálu, který bude sloužit pro motokros. Po půlhodince došly k místu, kde je posezení, u kterého se nasvačily a prohlédly si okolí. Toto místo dříve představovalo divadlo. Nejdříve odsouzený strávil noc v kostele svatého Jiří v kapli Vězení Páně, kde se dodnes zachovaly masivní železné dveře a pevné okenní mříže. Druhý den odsouzený vyšel a s průvodem přihlížejících při zaznění zvonů došel k popravišti. Po vykonání popravy zde visel dlouho, dokud neuhnil provaz a oběšenec nespadl. Potom zbytky byly zakopány pod šibenicí.

Vypráví se legenda, že po Slavkově v roce 1590 procházel kat bez zaměstnání jménem Hanz Heinl z Bavorska, který provazy kradl oběšencům a prodával je. Dřív se věřilo, že provazy ze šibenice mají čarovnou moc. Později tento kat byl odsouzen k smrti ve Slavkově. Na popravu si půjčilo Krásno kata z Lokte.

Když se ženy nasvačily a prohlédly si místo, tak se vydaly dále zelenou turistickou značkou po silnici směrem na Doubí. Čekala je trasa necelých devět kilometrů. Po chvíli se objevila cesta do lesa, byl to menší kopec, ten vyšláply a pak šly po rovině. Kolem byl les, kam občas zašly nasbírat houby. Čtyři turistky si nasbíraly každá hnedle plnou tašku hub. Mezi tím, jak sbíraly, cesta ubíhala, až došly na rozcestí –  doleva na Svatošské skály a doprava na autobus do Doubí. V Dobí po nádherné a záživné turistice se zastavily v soukromé kavárně Mimo na kafíčko a zákusek. Výborné zákusky si tu vyrábějí sami, jsou moc dobré. Po odpočinku a příjemné sladké tečce se odebraly na autobus číslo šest a odjely k tržnici, kde se rozešly.